Výživa

100+ největších mýtů o výživě a jejich odborné vysvětlení

7. listopad 2022

Mýtů o výživě je plný internet. My jsme se rozhodli prohledat články, videa i sociální sítě a ty nejčastější mýty srozumitelnou cestou uvést na pravou míru. Odborným garantem této databáze mýtů je nutriční terapeutka Andrea Mokrejšová, lektorka FitNut akademie – online studia zaměřeného na výživu a cvičení. 

Jak mýtus poznáte?

Ještě než vám mýty představíme, řekneme si, jak ho odhalit. Každý má totiž zpravidla jeden z těchto čtyř znaků:

1. Nabízí až podezřele snadné řešení. 

2. Démonizuje jednu potravinu nebo její skupinu. 

3. Jeho autor není známý a není u něj uveden zdroj.

4. Často je šokující a překvapivý. 

O jakých mýtech se tu dozvíte?

Pro přehlednost jsme tuto databázi rozdělili do několika skupin:

  • Mýty o hubnutí
  • Mýty o účincích potravin na tělo
  • Mýty o kvalitě potravin
  • Mýty o bílkovinách
  • Mýty o sacharidech
  • Mýty o tucích
  • Mýty o ovoci a zelenině
  • Mýty o vláknině
  • Mýty o mléce a kávě
  • Mýty o light výrobcích
  • Mýty o masu
  • Mýty o máslech a margarínech
  • Mýty o lepku
  • Mýty o pečivu
  • Mýty o cukru a sladidlech
  • Mýty o alkoholu

Připraveni? Jdeme na to:

MÝTY O HUBNUTÍ

Pokud chci zhubnout, musím vyřadit… 

Ve světě výživy není žádná potravina, která by brzdila proces redukce. Jde pouze o to, aby byl nastaven adekvátní kalorický deficit a vhodně zvolený poměr živin. Nemusíte se zbavovat žádné ze svých oblíbených potravin.

Při redukci hmotnosti jde zejména o kalorický deficit a ačkoliv je vhodné dbát i na složení jídelníčku, není potřeba vyřazovat jednotlivé potraviny či makroživiny. Jídelníček, i ten redukční, by měl být zejména pestrý a měl by obsahovat všechny látky v dostatečném množství.

Pokud poruším svůj dietní jídelníček, tak už to pak nemá cenu. 

Představte si, že vám spadnou ze stěny hodiny. Co s nimi uděláte? Rozbijete je kladívkem a vyhodíte, protože už jsou k ničemu? A teď si představte, že ty hodiny jsou vaše stravování. 

Neberte své stravování jako buď a nebo, nejde o to, aby byl vždy nutričně vyladěný do posledního detailu. Jde o to, aby dával v širším kontextu smysl a odpovídal vašim potřebám.

Na hubnutí mi nejvíc pomohou spalovače tuku. 

Spalovače tuků jsou z největší části tvořeny kofeinem, mohou tedy během cvičení zajistit více energie, protože vás nakopnou. Stejně tak se můžete více potit. Není to však tak, že byste po spalovači automaticky hubli. Navíc – pokud by to tak skutečně fungovalo, obezita nebo nadváha by nebyl celosvětový problém.

Na to, jaké výživové mýty je nejvíc překvapily, jsme se zeptali předních českých odborníků ve výživě a našich FitNut lektorů. Podívejte se, co nejvíce ohromilo je:

Lukáš Roubík

Spoluzakladatel Institutu moderní výživy

Za 20 let ve světě výživy jsem si už bohužel zvykl na to, že různé módní diety označují různé skupiny potravin a přirozené látky v jídelníčku černobíle jako „jed", který musíme z jídelníčku absolutně a navždy vyřadit. Nicméně jsem nečekal, že různé influencerky a dokonce i mediálně známé osobnosti začnou ve veřejném prostoru zpochybňovat princip kalorického příjmu a výdeje, posměšně ho označovat jako „kalorický mýtus“ a dokonce tvrdit, že „kalorický deficit je důvod, proč nehubnete“.

Z tuků ve stravě budu obézní. 

Nadváha či obezita vzniká na základě kalorického nadbytku, tedy kvůli vyššímu energetickému příjmu než výdeji. Nikoliv z příjmu tuků jako takových. 

Tuků se nemusíte bát. Jsou pro fungování lidského těla důležité, a proto je ve stravě musíme mít. Pokud vás o nich zajímá více, přihlaste se do FitNut akademie a pusťte si lekci Tuky. Dozvíte se, že kolik a z jakých zdrojů tuky přijímat a jak tuky využívat šikovně v kuchyni. 

Teplá voda s citronem mi zrychlí metabolismus.

Mýtus říká, že pokud chcete účinně hubnout, měli byste pít každé ráno teplou vodu s citronem, protože zrychlíte metabolismus. 

Pro optimální funkci metabolismu je ale potřeba především adekvátní energetický příjem, vyvážený a pestrý jídelníček, přiměřený pohyb a samozřejmě pitný režim. 

Ale teplá voda, byť obohacená o šťávu z citronu, nemůže sama o sobě zrychlit metabolismus a pomoci vám s hubnutím. Naopak byste to s citronem spíš neměli moc přehánět, protože poškozuje zubní sklovinu.

V dietě musím jíst pouze kuře s rýží. 

Neexistuje jediný důvod, proč by redukční dieta měla být založena na strohosti jídelníčku. I v redukci je velmi důležité jíst dostatečně a pestře. Jedině tak můžeme docílit postupné a udržitelné redukce.

Fungovalo to kamarádce, takže to bude fungovat i mně. 

Každý člověk má jiný životní styl, jiné potřeby a jinak složené tělo. Proto neexistuje něco jako jeden univerzální jídelníček či cvičební plán, který by fungoval a hlavně vyhovoval všem.

Po 17. hodině už nesmím jíst. 

Neexistuje důvod, proč se v konzumaci časově omezovat na určitou hodinu, pokud vám to nezapadá do denního režimu a zcela vám to nevyhovuje. 

Je dobré nechodit spát hned po večeři kvůli usínání a kvalitě spánku, ale není pravda, že by se po jídle po určité hodině odpoledne automaticky přibíralo.

Musím jíst 5x denně. 

Neexistuje žádná frekvence jídel, která by byla automaticky vhodná pro všechny. A to i pokud se snažíte zhubnout. Mnohem více záleží na preferencích porcí a denním režimu, podle kterého se může odvíjet i frekvence a počet jídel za den.

Jídlo je pouze palivo, nesmím ho brát jako potěšení.

Strava má samozřejmě v prvé řadě úkol nás vyživit – jednoduše tedy palivem skutečně je. 

Jídlo ale neodmyslitelně patří i k našemu společenskému životu, a tedy může být spojeno s určitým potěšením. Neměl by to ale být prostředek pro řešení špatné nálady nebo nějaké bolístky. Zajídat smutek vede většinou k nezdravým stravovacím návykům. 

Nejlepší na hubnutí je prerušovaný půst.

Přerušovaný půst nebo také přerušované hladovění je způsob stravování, který nutně nemusí znamenat redukci hmotnosti. Vždy totiž záleží na celkovém energetickém příjmu a výdeji. K redukci musí být větší výdej než příjem, ale není potřeba dodržovat přerušovaný půst, není to rychlejší cesta a pokud vám nevyhovuje, není jediný důvod. 

Zajímá vás, co to je a jak funguje přerušovaný půst? Přihlaste se do naší akademie a pusťte si lekci Přerušované hladovění

S jídlem nesmím současně pít. 

Náš zažívací trakt je velmi sofistikovaný systém a na různou konzistenci stravy se dokáže jednoduše přizpůsobit. Během jídla není dobré se přepíjet, ale nemusíte se bát se napít, například pro lepší polknutí sousta.

Pokud budu jíst málo, tělo si začne ukládat zásoby.

V případě, že máte negativní energetickou bilanci (tedy větší výdej než příjem), tělo si nemá z čeho dělat zásoby. Až pokud bude váš příjem bude dlouhodobě nízký, tělo se začne postupně adaptovat a bude tak snižovat svůj bazální metabolismus. Při dlouhodobém stavu je to signál pro tělo, že je výhodné ukládat si energii do energetických zásob, tedy tuků. 

Zhubnout se dá pouze kardiem, na výživě až tak nesejde. 

Při redukci hmotnosti je zásadním bodem kalorická restrikce, tedy přijímat méně kalorií než vydáváme. Do kalorického deficitu se můžeme dostat mnoha způsoby – navýšením pohybu (kardio i silového), snížením energetického příjmu nebo kombinací obojího.

Když chci zhubnout, musím hladovět. 

Pro dlouhodobě udržitelné a efektivní hubnutí je naopak potřeba nastavit adekvátní snížení energetického příjmu, nikoliv drastické v podobě hladovění. Jinak nebude redukce dlouhodobě udržitelná a nejspíše dojde k tzv. jo-jo efektu.

Metabolismus mi zrychlí jedině 6x denně malé porce. 

Více porcí za den neurychlí váš metabolismus jako mávnutí magického proutku. Pravidelná strava rozložená do celého dne vám může pomoci, pokud trpíte záchvaty vlčího hladu a chutí na sladké. Zda to bude 3x, 4x, 5x nebo 6x denně, už pak záleží na vašich individuálních potřebách a časových možnostech.

Při hubnutí se musím zaměřit na bílkoviny a vyřadit nebezpečný lepek a mléko. 

Bílkoviny jsou samozřejmě důležitou součástí jídelníčku a je dobré dbát na jejich příjem. Nicméně není to jediná část jídelníčku na kterou je důležité dbát.

Právě zmíněný lepek je směs bílkovin a pakliže netrpíte celiakií, alergií na pšenici či glutenovou neceliakální senzitivitou, je naprosto zbytečné se potravinám s obsahem lepku vyhýbat.

I mléko a mléčné výrobky jsou významným zdrojem bílkovin a dalších pozitivních látek, které je zbytečné vyřazovat, pokud tedy netrpíte alergií na bílkovinu kravského mléka nebo intolerancí laktózy.

Pokud se mi líbí něčí postava, měl bych jíst jako on.

Bohužel to takhle nefunguje. I kdybyste žili 100% stejný život a jedli to samé jako váš idol, nikdy nebudete vypadat stejně. Nemá proto cenu napodobovat něčí jídelníček. Často ani nevidíte kompletní obrázek (tedy obsah každého jídla a náplně dne) daného člověka. 

Radši si najděte vlastní cestu, pomoci vám v tom může studium FitNut akademie, která obsahuje lekci Jak si sestavit zdravý jídelníček.

MÝTY O ÚČINCÍCH POTRAVIN NA TĚLO

Jídla se dělí na zdravá a nezdravá. 

Určitě jste už někdy slyšeli, že zelenina je zdravá. A teď si představte, že byste jedli jen zeleninu a nic jiného. Byl by váš jídelníček zdravý? Správně, nebyl. Žádná potravina nebo jídlo není ze své podstaty zdravé nebo nezdravé, záleží na celkovém kontextu nejen stravy ale i celého životního stylu. 

Tělo je na jaře potřeba detoxikovat.

Pokud nemáte závažné zdravotní obtíže, vaše tělo a všechny orgány detoxikují vaše tělo  neustále, tedy 24 hodin každý den. Detoxikační čaje, šťávy a jiné kúry, které si můžete koupit nebo vyrobit doma svépomocí, nejsou postaveny na žádném vědeckém základě a nedokážou zvýšit detoxikační procesy lidského těla. 

V případě, že chcete udělat pro své tělo víc, pijte dostatek tekutin (zejména vody), snažte se dostatečně spát, přiměřeně se hýbejte a snažte se o pestrý a vyvážený jídelníček. Více o účincích detoxikačních programů najdete v tomto článku.

Miloslav Šindelář

Spoluzakladatel Institutu moderní výživy

Za tu dobu, co se věnuji výživě a zdravému životnímu stylu, jsem měl pocit, že mě již nemůže nic překvapit. Bohužel opak je pravdou. Se stále rostoucím počtem influencerů a fitness guru bohužel exponenciálně roste i počet mýtů a nesmyslů, které kolují po internetu. V poslední době mě asi nejvíce překvapilo to, že existuje spousta lidí, kteří si kupují tzv. „kameny na hubnutí“ a věří, že když si tento kámen vystaví u sebe v poličce, pomůže jim redukovat jejich hmotnost. Někteří z nich dokonce tento nesmysl povýšili na novou úroveň tím, že kameny nechají louhovat ve vodě a tuto vodu potom pijí.

Musím odkyselit svůj organismus.

Také už jste slyšeli, že je potřeba dodržovat tzv. alkalickou dietu, aby nedocházelo k překyselení vašeho organismu? Pravidla této diety předkládají seznam potravin, které jsou zásadité a jsou uváděny jako zdravé, a pak seznam neutrálních a kyselých potravin, které jsou škodlivé.

Je potřeba si uvědomit, že potraviny, které konzumujeme, neovlivňují pH našeho vnitřního prostředí, ale pouze pH naší moči, což je naprosto v pořádku. pH lidského vnitřního prostředí (krve) je udržováno ve velmi úzkém rozmezí pomocí mechanismů acidobazické rovnováhy mezi 7,35 a 7,45. 

Stav metabolické či respirační acidózy je velmi vážný stav, který může vzniknout jen u vážně nemocných lidí (např. u diabetiků), kdy nefungují regulační mechanismy. V takovém případě je stav tak vážný, že by vás ani nenapadlo zavolat sanitku. Důležité je zmínit, že ani v takových případech nelze stav pH ovlivnit stravou.

Žádnou alkalickou dietu ani odkyselení organismu proto nepotřebujete. 

Bez pití proteinu nebudu mít svaly. 

Jsou skupiny lidí, kteří mají tak vysokou potřebu bílkovin, že by ji bez proteinových prášků nedokázali ujíst. Stejně tak to může být u jinak specifických případů, kdy je jídelníček nějak omezen. Naprostá většina lidí však proteinové prášky (ani jiné proteinové potraviny) užívat nepotřebuje, protože jsou schopni příjem bez problémů pokrýt ze stravy.

Vždy myslete na to, abyste nejdřív vyladili pestře skladbu svého jídelníčku (a zařadili tam dost bílkovin), a až pak případně můžete řešit doplňky stravy. 

Zdravé jídlo se pozná podle glykemického indexu.

Glykemický index (GI) je údaj, který udává rychlost využití glukózy tělem z dané potraviny. Ukazuje tedy, jak rychle nám stoupne hladina cukru v krvi. Abychom neměli velké výkyvy hladu a chutí na sladké, je potřeba, aby se hladina cukru v krvi (glykémie) držela v určitém rozmezí. Proto preferujeme, aby potraviny měly nižší GI, protože pak tolik nevystoupá. To splňují např. celozrnné výrobky. 

Je však potřeba si uvědomit, že GI ovlivňuje mnoho dalších faktorů. GI se výrazně snižuje při společné konzumaci bílkovin, tuků a také vlákniny. V běžné praxi je samozřejmé, že asi nikdo nejí samotnou přílohu, která by jinak měla vyšší GI. 

Pouze na základě GI tedy nelze jednoduše hodnotit povahu potravin, v úvahu musíme vzít mnohem více proměnných.

Záleží pouze na kaloriích a je jedno, z jakých jsou potravin. 

Není tomu tak. Kalorie, tj. energetická hodnota jídel, určuje pouze to, zda budeme hubnout, udržovat nebo přibírat, ale na skladbě a výběru potravin v našem jídelníčku velmi záleží. 

Pouze při pestrém a rozmanitém stravování můžeme jídelníčkem pokrýt všechny makro- i mikroživiny, díky kterým bude správně fungovat naše tělo.

V naší akademii najdete hned tři lekce s našimi nutričními terapeutkami na základní makroživiny - Bílkoviny, Sacharidy a Tuky

Bez snídaně ztratím veškerý progres a zpomalím si metabolismus. 

I bez snídaně můžete mít pěkné výsledky a žít zdravým způsobem života. U mnoha lidí však může být výhodné snídat, protože tak vyřeší problém s chutěmi na sladké, přejídáním se v druhé části dne, preferencí fast foodových a sladkých jídel a samozřejmě s únavou.

Pokud si hned po cvičení nedám protein a banán, svaly mi nenarostou. 

Cvičení stimuluje anabolické procesy ve svalech, ale tyto procesy nezvyšuje pouze např. na 30 minut, jak se často můžete dočíst, ale na hodiny až dny. 

Vyvážená a energeticky dostatečná jídla jsou tedy důležitá v rámci každého dne a není nutné speciálně doplňovat energii (bílkoviny a sacharidy) okamžitě po cvičení.

Při horečce by se nemělo jíst. 

Horečka a podobná onemocnění jsou pro tělo velmi náročná, a tak na ně tělo spotřebuje i větší množství energie. Když člověk při nemoci nejí, ať už nemá chuť k jídlu, nebo má pocit, že by jíst neměl, protože jen leží, je to velmi kontraproduktivní. 

Nejde jen o to, že člověk zhubne, ale zhorší se krevní parametry, a tím pádem i distribuce živin, kyslíku i léčiv po těle. Stejně tak slábne imunitní systém, hojení ran a samozřejmě klesá i množství svaloviny. 

Zajímá vás, s jakými riziky je spojena ztráta hmotnosti nebo jakou roli hraje výživa v prevenci a léčbě onemocnění? Zapojte se do studia naší akademie a podívejte se na lekci Výživa v nemoci.

Ostrá jídla způsobují vředy a rakovinu střev.

Vředová choroba je zánětlivé onemocnění stěn žaludku a duodena, které vzniká v důsledku působení kyseliny chlorovodíkové. Zdravá stěna trávicí trubice je proti přímému působení kyseliny chlorovodíkové chráněna zejména vrstvou hlenu, ta však může být v některých případech narušena a dochází tak naleptávání sliznice. 

Největší podíl na tvorbě vředů má bakterie Helicobacter pylori, ale také působení některých léků. Významnými rizikovými faktory je i stres, alkohol, kouření a špatné stravovací návyky. Ostrá jídla nejsou doporučována během léčení vředové choroby, ale na vznik jako takový většinou vliv nemají. Spíše jde o celkové složení stravy jako takové v kontextu ostatních rizikových faktorů.

MÝTY O KVALITĚ POTRAVIN

Éčka jsou nebezpečná.

Tzv. éčka jsou přídatné látky (aditiva) přírodního nebo syntetického původu, které se do potravin přidávají pro zlepšení jejich vlastností (trvanlivost, chuť, konzistence, vůně, barva apod.). 

Mezi tyto látky patří např. i E 300, což je kyselina askorbová (vitamin C). Všechna aditiva procházejí testy a musí být schválena jako zdravotně nezávadná. Navíc jsou pro ně stanoveny limity, co se množství týče. Mohou se přidávat také pouze do některých potravin. Určitě tedy nejsou nijak nebezpečná. 

Rostlinný produkt je vždycky zdravější. 

Často nás svádí myšlenka, že co je přírodní, to je automaticky i zdravé nebo alespoň zdravější. Je však potřeba si uvědomit, že přírodní jsou i velmi nebezpečné látky, např. takový botulotoxin je jeden z nejsilnějších jedů vůbec. 


Stejně tak je tomu i s potravinami. Rostlinná (veganská) strava a potraviny nejsou automaticky zdravější nebo pro tělo vhodnější. Rostlinnou stravu je tak rozumné vybírat zejména z etických důvodů. 

Zajímá vás více o rostlinné stravě? Její nutriční výhody a nevýhody jsme shrnuli ve FitNut akademii v lekci Vegetariánství a veganství

Výrobky s nápisem „fit“ jsou zdravější. 

Označení jako „fit“ či „fitness“ sice vyvolává dojem zdravější a nutričně hodnotnější potraviny, legislativou však tyto pojmy nejsou nijak definované, a proto nemusí vůbec nic znamenat. Často je tak najdeme na tyčinkách, které jsou srovnatelné s běžnými sušenkami. 

Proteinové tyčinky mají vždy lepší složení. 

Od slova „protein“, „proteinové“ nebo s „vysokým obsahem bílkovin“ si často slibujeme zdravější nebo aspoň na bílkoviny bohatou potravinu. Nemusí tomu tak ale vůbec být, protože ani označení výrobku za proteinové není legislativně nijak ukotveno. Proto nezapomínejte především číst obaly. 

Existuje jen jeden správný výživový směr. 

Každému ve výživě vyhovuje trochu něco jiného. Důležité je si ale uvědomit, že základy stravy jsou pro nás všechny velmi podobné a z toho důvodu není dobré se pouštět do extrémních výživových směrů, které zakazují konzumaci určitých potravin. 

Pokud o něčem podobném seriózně přemýšlíte, ozvěte se odborníkovi na výživu a proberte s ním všechna reálná pro a proti. Poraďte se s ním, jak by přímo pro vás mohl takový jídelníček vypadat. 

Jak by jídelníček rozhodně neměl vypadat, jsme popsali v tomto rozsáhlém článku. Tajně jsme si totiž nakoupili několik různých online jídelníčků a zhodnotili je. Výsledky jsou bohužel velmi znepokojivé, ačkoliv jsme za jídelníčky utratili velké množství peněz. 

Bez superpotravin nebudu mít dostatek vitamínů. 

Označení superpotravina není nijak ošetřeno legislativou, takže toto označení automaticky neznamená, že je potravina bohatší na vitamíny nebo že je zdravější. 

Současně platí, že žádná potravina nemá ze své podstaty pozitivní efekt na lidské zdraví, pokud není celý jídelníček pestře složen. Můžete tedy mít v jídelníčku nutričně bohatou potravinu, ale pokud zbytek vaší stravy nebude stát za nic, k ničemu vám to nebude. 

Suplementace je ve výživě klíčová. 

Klíčová je pestrost jídelníčku, ne její suplementy. Nejdřív si poskládejte pestrý jídelníček, a až potom začněte řešit případné suplementy. Suplementace je pak individuální a je vhodné ji prokonzultovat s lékaři a nutričními terapeuty na základě skladby vaší stravy a laboratorních výsledků.

Suplementům jako protein, kreatin, beta-alanin, kofein, BCAA nebo L-karnitin jsme v naší akademii věnovali celou lekci Efektivní suplementace

Bio potraviny jsou zdravější než jiné.

Bio potraviny mají význam zejména z hlediska ekologie a použitých ošetření. Nutriční hodnota výrobků je v podstatě stejná jako u výrobků z klasického zemědělství.

Výjimku tvoří mléko v letních měsících, kdy má vyšší obsah mikronutrientů díky tomu, že jsou krávy na pastvě. Jídelníček složený z bio potravin není automaticky zdravý a kvalitně se dá stravovat i potravinami z konvenčního zemědělství.

Při braní multivitamínů vstřebáme jen jeden vitamín.

Není tomu tak, kdyby to platilo, ani z potravy by lidské tělo nebylo schopno vstřebávat různé látky. Avšak je dobré zmínit, že pokud potřebujete suplementaci některého z vitamínů, je lepší suplementace právě toho v konkrétním množství, ideálně na základě krevních testů.

Tavené sýry jsou pouze éčka a zbytky nekvalitních roztopených sýrů. 

Tavené sýry musí samozřejmě legislativně splňovat požadavky kvality a hygienické standardy. Pořád jsou to mléčné výrobky. Jsou tedy zdrojem např. vápníku, ale jejich největší problém je vysoký obsah soli. Není však pravda, že by byly tvořeny nekvalitními zbytky, na jejich výrobu mohou být použity pouze nezávadné sýry.

Mléčné dezerty jsou stejně vhodné jako bílý jogurt. 

Mléčné dezerty jsou pochutiny. Obsahují vyšší množství cukru, velmi často také i tuku a nejsou zaměnitelné za bílé jogurty. Je to tedy pamlsek, který by se v jídelníčcích měl objevovat spíše výjimečně jako pamlsek, ne jako plnohodnotná svačina.

Potraviny s označením „farmářský“, „řemeslný“ a „domácí“ mají lepší složení. 

Žádné předpisy v Česku neurčují, že by tato slova bylo možné používat jen pro potraviny s určitým složením, a tak je dost možné, že v nich lepší složení nenajdete. Tyto výrazy popisují většinou jen to, že produkt pochází k lokální farmy menší velikosti. 

MÝTY O BÍLKOVINÁCH

Bílkoviny jsou jen v mase.

Bílkoviny můžeme rozdělit jednoduše podle zdrojů na živočišné a rostlinné. Už z toho je nám jasné, že bílkoviny najdeme v daleko více potravinách než jen v mase. 

Mezi živočišné, které se označují jako tzv. plnohodnotné, patří kvůli obsahu všech esenciálních aminokyselin dále mléčné výrobky, vejce, ryby a mořské plody. Mezi rostlinné zdroje bílkovin patří zejména výrobky z luštěnin (tofu, tempeh apod.), nezanedbatelné množství bílkovin obsahují i samotné luštěniny a obiloviny.

Kolik bílkovin byste měli jíst, z jakých zdrojů je brát a jaká jsou rizika jejich nedostatku, se dozvíte v lekci Bílkoviny

V jednom jídle můžu jíst maximálně 30 g bílkovin. 

Tato hodnota může být velmi individuální na základě toho, jaká je vůbec celková potřeba těla. Tělo zpracovává živiny z potravy postupně (trávení a vstřebávání je proces, který nějakou dobu trvá a tělo jej dělá postupně), to však neznamená, že je žádoucí dávkovat si velké množství bílkovin, které už vaše tělo nepotřebuje. Nadbytek bílkovin, které tělo již nevyužije, si ukládá do zásobní podoby energie, tedy tuku. 

Zvýšený příjem bílkovin poškozuje ledviny.

Neexistují spolehlivé důkazy, že by u zdravého člověka bez predispozice k ledvinovému onemocnění poškozoval zvýšený příjem bílkovin (v rozmezí 1,5–2,2 g/kg, u sportovců krátkodobě až do 3 g/kg) ledviny. 

Avšak je důležité myslet na dostatečný pitný režim, případné postupné navyšování příjmu bílkovin (ne skokovitě) a vyváženost jídelníčku (tj. vyvarování se extrémním stravovacích stylů s vyřazením sacharidů či tuků). 

Vegetariánovi stačí ponechat přílohy. Vhodný zdroj bílkovin nebo tuků nemusí tolik řešit. 

I vegetarián by měl myslet na vyváženost svých jídel, a to právě proto, že vynechává značnou část bílkovinných zdrojů (maso a masné produkty). Rozhodně by tedy měl vědět, jak vypadá vyvážený jídelníček. 

Nejlepší bílkoviny jsou ty živočišné.

Bílkovinné zdroje můžeme rozdělit také jako tzv. plnohodnotné a neplnohodnotné. Označení plnohodnotné je z důvodu obsahu všech esenciálních (pro tělo nezbytných, které si neumí vyrobit) aminokyselin (stavebních kamenů bílkovin). Právě ty živočišné obsahují všechny esenciální aminokyseliny v dostatečném množství, a proto je označujeme jako plnohodnotné. 

Není to však tak, že rostlinné zdroje bílkovin by byly méněcenné nebo by nemělo smysl je konzumovat. I člověk stravující se zcela rostlinně může díky kombinaci a pestrosti jídelníčku dosáhnout dostatečného příjmu všech esenciálních aminokyselin.

Bílkoviny bychom měli přijímat každé 2–3 hodiny, aby nám rostly svaly.

Úplně nejdůležitější je celkový příjem bílkovin ve stravě. Kromě jejich dávkování a časování v rámci jednotlivých jídel byste se měli zejména zaměřit na jejich příjem jako celku. To je pro stimulaci růstu svalů nejdůležitější. Ideální je příjímat bílkoviny v několika denních dávkách, není však nutné, aby to nutně bylo každé 2–3 hodiny, jak se často uvádí.

Nejúčinnější je vysokoproteinová dieta.

Nadbytek bílkovin ve stravě je aktuálně velmi často viděnou chybou v jídelníčcích, kterou se lidé snaží hubnout i nabírat svaly. Dostatek bílkovin je velmi důležitý, ale pouze vysoký přívod bílkovin nevede ke kýženému výsledku, je potřeba myslet i na zbytek jídelníčku.

I skrze bílkoviny je možné přivést nadbytek energie, který tělo již nemusí využít, a tak ji potřebuje někam uložit – do tukových zásob. Zároveň nadmíra bílkovin se často pojí se zažívacími obtížemi jako je nadýmání. Vždy je proto důležité myslet na celkový jídelníček a kontext životního stylu,

Po sójových produktech mužům rostou prsa.

Konzumace sóji neovlivňuje hlavinu testosteronu ani nezpůsobuje růst prsou u mužů (gynekomastii), a to ani při pravidelné konzumaci několikrát během dne.

MÝTY O SACHARIDECH

Nízkosacharidová dieta je nejlepší na hubnutí.

Není tomu tak. Základem hubnutí je být v kalorickém deficitu, není potřeba jej dosáhnout omezením pouze příjmu sacharidů. Naopak pro dlouhodobou udržitelnost a pestrý jídelníček je vhodné snížit příjem rovnoměrně mezi všemi makroživinami. Sacharidy by vašemu tělu opravdu chyběly. 

Po sacharidech navečer se přibírá.

Neexistuje žádná makroživina, po které by se v určité hodině přibíralo, takto výživa zkrátka nefunguje. Ani samotné sacharidy nemohou za to, že přibíráme. Je nutné si uvědomit, že jde pouze o celkovou skladbu jídelníčku v kontextu našeho životního stylu.

Když budu jíst přílohy, přiberu.

Po žádné potravině se automaticky nepřibírá ani nehubne. Vždy záleží na celkovém energetickém příjmu a výdeji. Pokud je příjem vyšší než výdej, budete přibírat. Není to však z důvodu příjmu příloh, potažmo sacharidů. Sacharidy do zdravého jídelníčku patří, a to i do toho redukčního.

Rýže je dietnější než brambory. 

Syrová rýže na 100 g obsahuje více energie než syrové brambory ve stejném množství. Neznamená to však, že by se po ní automaticky přibíralo nebo by se nehodila do redukčního jídelníčku. Obě tyto přílohy je vhodné v jídelníčcích pravidelně mít, ať už se snažíte hubnout či nikoliv. 

Sacharidy se smí jíst jen dopoledne.

Neexistuje jediný oprávněný a vědecky podložený důvod, proč by byla vhodná restrikce sacharidů v druhé polovině dne. Sacharidy mají tvořit zhruba polovinu lidského energetického příjmu, což je při časové restrikci i velmi složité splnit.

MÝTY O TUCÍCH

Nejlepší je smažit na olivovém oleji.

Ty nejkvalitnější olivové oleje jsou extra panenské a panenské, které jsou lisované za studena a nevydrží příliš vysoký záhřev. Na smažení je tedy vhodné využívat pouze rafinovaný olivový olej, levnější a lepší volbou je však běžně dostupný rafinovaný řepkový olej.

Nejlepší tuk do kuchyně je kokosový. 

Kde vznikl tento mýtus? Pravděpodobně díky vysokému obsahu nasycených mastných kyselin se středním řetězcem (MCT), které mají pozitivní vlastnosti pro lidské tělo. Ve zkratce MCT kyseliny (kaprylová, kaprinová) jsou výhodné při dlouhé sportovní aktivitě, kdy zjednodušeně řečeno chrání svaly a zpomalují spotřebu glykogenu, také zvyšují termogenezi (čímž zvyšují klidový metabolismus). Tohle však platí o MCT oleji s vysokým podílem kyseliny kaprylové a kaprinové. Ale v kokosovém oleji je více než 50 % kyseliny laurové, která má asi jen čtvrtinu pozitivních vlastností. 

MCT olej je doplněk stravy a kokosový olej není to stejné. Pořád je důležité myslet na to, že kokosový olej obsahuje z 90 % nasycené mastné kyseliny, kterých máme v jídelníčcích nadbytek a právě tento nepoměr v příjmu mezi nasycenými a nenasycenými MK je pro lidské tělo nevhodný. 

Zajímá vás porovnání jednotlivých olejů? Krásný přehled zpracovala ve své lekci Cukry, tuky a mouka Karolína Fourová. 

Rafinace ničí oleje.

Rafinace je proces čištění. Není tedy pravda, že by oleje ničila. Naopak z tohoto procesu těžíme pozitiva, protože nám nehrozí rizika spojená s obsahem nečistot i chuti, barvy a vůně. Nerafinované oleje mají sice vyšší obsah bioaktivních látek a vitamínů, ale nejsou vhodné na tepelnou úpravu.

Řepkový olej je nekvalitní.

Není tomu tak, naopak je řepkový olej nejvhodnějším olejem do teplé kuchyně. Nejen, že má vysoký kouřový bod (nepřepaluje se), ale má i skvělý poměr omega 3 a omega 6 mastných kyselin. 


Panenský se hodí do studené kuchyně. Rafinovaný, který je běžně dostupný, je vhodný na teplou úpravu.

Řepkový olej nám škodí kvůli obsahu kyseliny erukové.

Řepkový olej, který můžeme koupit v obchodě s potravinami, je tzv. bezerukový řepkový olej. Je ze speciálně vyšlechtěné odrůdy, a tak kyseliny erukové obsahuje maximálně do 2 %. To je však maximální množství a běžně se setkáváme s obsahem jen desetin procent, který ani nelze detekovat.

Andrea Mokrejšová

Nutriční terapeutka a trenérka FITFAB Strong

Výživových mýtů je tolik, že je těžké vybrat jeden. Mám pocit, že se mě téměř každý den někdo zeptá na nějakou „novotinu“. V poslední době mě nejvíce napadá hanobení řepkového oleje a jeho označování za toxický a zdraví škodlivý. Lidé, kteří toto tvrdí akorát dokazují, jak málo se umí pohybovat ve světě vědeckých studií a informací.

Palmový olej je ze všech olejů nejhorší.

Palmový olej je svým složením podobný spíše živočišným tukům, nelze od něj tedy očekávat benefity rostlinných olejů. Pro jeho dobré technologické vlastnosti je hojně využíván v široké škále výrobků. Některé potraviny by bez něj měly jistě lepší nutriční složení, ale některé také horší. Příkladem jsou oplatky, do kterých se dříve využívaly tuky s obsahem zdraví škodlivých trans tuků, určitě tedy neplatí, že palmový olej je ten nejhorší. Má podobné složení máslu a stejně jako máslo by tedy neměl být v jídelníčku v příliš velkém množství. 

Jaké tuky používat v kuchyni? Vše se dozvíte v naší akademii v přehledné lekci Tuky

MÝTY O OVOCI A ZELENINĚ

Nejzdravější svačina je jablko.

Ovoce je určitě dobrou součástí svačiny, ale pokud si dáte jen kousek ovoce, budete mít brzy hlad. I svačina vás přece má zasytit. Proto je dobré, abyste svačinu složili z bílkoviny, komplexního sacharidu a ovoce nebo zeleniny. Může to tedy být například kus ovoce, jogurt a vločky.

Mražené ovoce a zelenina jsou méně výživné než čerstvé.

Může tomu být dokonce naopak. Díky sklizni, kdy je ovoce a zelenina čerstvá a hned zmražená, může být obsah mikronutrientů i vyšší než u ovoce a zeleniny, která byla utržena ještě nezralá a dozrála po cestě.

Po ovoci odpoledne se přibírá.

Neexistuje žádná potravina, po které by se v určité hodině přibíralo, takto nelze na stravu pohlížet. Ve výživě platí, že jde pouze o celkovou skladbu jídelníčku v kontextu celého životního stylu člověka.

Ovoce můžeme sníst, kolik chceme, je přece zdravé.

Ovoce má být určitě součástí zdravého jídelníčku, je důležitým zdrojem zejména vitamínů, minerálních látek a také vlákniny. Nicméně obsahuje také jednoduchý cukr a ve zcela neomezeném množství proto vhodné není. Vůbec se ho ale nemusíte bát, a to ani v redukci. 

Ovoce a zelenina se nesmí jíst dohromady.

Neexistuje jediný důvod, proč by se ovoce a zelenina nemohla kombinovat. Pokud vám osobně taková kombinace chutná, nemusíte se jí vzdávat. 

Všechen cukr z ovoce se uloží jako tuk.

Cukr v ovoci je nejvíce tvořen fruktózou, společně s ní v ovoci najdeme i glukózu, sacharózu a také tělu velmi prospěšné látky (vitamíny, minerální látky, vlákninu a další). Ačkoli čistá fruktóza není jako sladidlo příliš vhodná a ve velké míře může skutečně vést k vyššímu ukládání do tukové hmoty a ztukovatění jater, konzumace ovoce se bát nemusíte. Dvě až tři porce za den podle individuálních potřeb jsou naprosto v pořádku.

Na redukci jsou skvělá ovocná smoothie.

Smoothie složená z mnoha kusů ovoce příliš vhodná nejsou. Jsou chudá na bílkoviny, komplexní sacharidy, tuky i vlákninu. Jsou však velmi bohaté na obsah jednoduchého cukru a energie. 

Pokud máte smoothies rádi, použijte na jejich přípravu jen jeden kus ovoce (případně doplňte zeleninou) a přidejte zdroj bílkoviny a komplexních sacharidů. 

O detoxikaci organismu se spolehlivě postará celerová šťáva.

Detoxikace je proces, který si tělo zajišťuje po celý rok samo. Celerová šťáva detoxikaci nijak nepodporuje a popíjení pouze šťáv nebo držení jiných očistných diet může být spíše kontraproduktivní. Při takových detoxech totiž tělu nedodáte dostatek energie a makro- i mikronutrientů, které potřebuje ke své optimální funkci a tím pádem i detoxikaci.

MÝTY O VLÁKNINĚ

Při cvičení musím omezit vlákninu. 

V našich jídelníčcích je celkový nedostatek vlákniny (průměrný Čech přijímá zhruba jednu třetinu doporučeného příjmu) a její příjem bychom naopak měli navyšovat. Jejím zdrojem jsou zejména celozrnné výrobky a luštěniny. I pokud sportujete, je tato potřeba stále stejná. Nicméně těsně před cvičením/sportovní aktivitou určitě není dobré dát si něco, kde je vlákniny hodně, aby vám nebylo těžko a neměli jste plný žaludek. Proto může být lepší si před sportem dát např. banán nebo energetickou tyčinku než žitnou housku se sýrem a zeleninou.

Obecně je lepší si krátce před cvičením nedávat velkou a těžkou svačinu/jídlo, s velkou náplní žaludku se vám nebude dobře cvičit, což celkově ovlivní váš výkon a může dojít i k zažívacím obtížím.

Kateřina Schreierová

Nutriční terapeutka a specialistka na low FODMAP dietu

Mýtů ve výživě stále existuje dlouhá řada, pokud bych ale měla vybrat jeden, který mě v poslední době nejvíce překvapil, je to určitě tvrzení, že vláknina je škodlivá a doporučení, že čím méně vlákniny přijmeme, tím lépe.

Nejvíce vlákniny získáme z ovoce a zeleniny.

Ještě lépe na tom jsou celozrnné výrobky a luštěniny. Zelenina a ovoce obsahují okolo 1–2 g vlákniny na 100 g, celozrnné výrobky a luštěniny oproti tomu obsahují v rozmezí 8–13 g vlákniny na 100 g, a jsou tak pro člověka i jejím hlavním zdrojem.

MÝTY O MLÉCE A KÁVĚ

Mléko zahleňuje. 

Neexistuje žádný důkaz, který by potvrdil, že mléko tvoří hlen. Může se vám to pouze zdát, protože mléčná textura způsobuje pocit hustých slin, které se hůře polykají. Mléko vás ale nijak nezahleňuje a naopak je důležitým zdrojem vápníku. 

Jak se zorientovat ve složení mléka a proč jsou mléčné výrobky vhodné v jídelníčku? To se dozvíte ve studiu FitNut akademie v lekci Mléčné výrobky

Mléko je vhodné pouze pro mláďata a děti.

Mléko je primární zdroj živin po porodu pro mláďata savců, včetně člověka. Z toho důvodu je v tomto období nejvyšší aktivita střevního enzymu laktázy, který štěpí mléčný cukr – laktózu. 

Vzhledem k našemu evolučnímu vývoji se člověk adaptoval na příjem mléka, a tak zachováváme tento enzym i v dospělém věku. Naprostá většina dospělé populace v ČR tedy nemá problém s trávením laktózy i v pozdějším věku. 

Mléko odvápňuje kosti.

Mléko a mléčné výrobky jsou pro nás nejhodnotnějším zdrojem vápníku, jeho vstřebatelnost je okolo 30 %, u rostlinných výrobků to bývá kolem 5–10 %. Tvrzení, že mléko a mléčné výrobky mohou způsobovat odvápňování kostí, není postaveno na žádných vědeckých studiích. 

Je však důležité zmínit, že jako prevence osteoporózy je nutné brát v potaz i další aspekty životního stylu.

Čerstvé mléko je složením lepší než trvanlivé. 

Čerstvé mléko je šetrněji ošetřeno (pasterizováno při 71,7 °C na 15 sekund, nebo při 85 °C na 1–5 sekund), narozdíl od trvanlivého, které je ošetřeno UHT metodou (135–150 °C alespoň na 1 sekundu). 

Při UHT ošetření dochází k denaturaci syrovátkových proteinů, hydrolýze tuků a mléko má tak nižší obsah enzymů a vitamínů skupiny B a C. I tak se stále jedná o mléčný výrobek a určitě se nejedná o nijak prázdnou potravinu.

Mléko obsahuje hormony a antibiotika. 

V naší legislativě a v rámci EU je používání schválených antibiotik možné pouze pro uzdravení zvířete/chovu. V případě použití existují ochranné lhůty, po které zvíře nesmí být poraženo a maso z něj uvedeno na trh. 

Státní veterinární dozor dohlíží jak na chovy, tak i na maso, které se dostane na náš trh nejen léčiv, ale i jiných zakázaných cizorodých látek.

Káva s mlékem je nebezpečná.

Kombinací kávy s mlékem nedochází ke vzniku žádné škodlivé vazby, která by by byla pro člověka nebezpečná. Někomu nemusí konzumace kávy s mlékem dělat dobře kvůli nesnášenlivosti laktózy nebo přecitlivělosti na kofein. Z kávy s mlékem se však pomaleji vstřebává kofeinu, zároveň může vyhovovat více lidem s citlivějším žaludkem.

Káva se má pít se lžičkou ghí nebo kokosového oleje.

Možná ji znáte i jako bulletproof kávu. Je to káva připravená s máslem a MCT olejem. Kofein a další látky se tak emulgují v tuku, díky čemuž se pomaleji vstřebávají. Jejich účinek je tak postupný. Avšak stejný účinek na pomalejší vstřebávání kofeinu bude mít i mléko v kávě. 

Pokud byste chtěli konzumovat právě tuto kávu kvůli benefitům MCT oleje, je potřeba použít opravdu MCT olej, nikoliv kokosový tuk, protože mají rozdílný obsah mastných kyselin.

MÝTY O JOGURTECH

Některé jogurty neobsahují živé kultury.

Všechny jogurty musí být podle legislativy vždy živé, jiné na našem trhu nenajdete. Jogurt je vždy tvořen mlékem a jogurtovými kulturami. 

Jogurtové kultury tvoří bakterie mléčného kvašení – Streptococcus thermophilus a Lactobacillus delbrueckii subsp. bulgaricus. Právě tyto bakterie jsou ta ona živá složka, označují se také jako probiotika, která přispívají ke správné funkci našich střev. 

V jogurtech jsou nezdravá éčka.

Bílé jogurty musí přesně splňovat složení a žádné přídatné látky (tj. éčka) obsahovat nemohou. U ochucených to tak už není, to však neznamená, že jsou hned jedovatá či nevhodná ke konzumaci. Je potřeba si uvědomit, že mezi éčka se řadí např. i vitamín C.

Jogurt, který vydrží měsíc, určitě obsahuje konzervanty.

Všechny bílé jogurty musí splňovat složení a žádná éčka neobsahují. Je potřeba si uvědomit, že délka trvanlivosti se odvíjí i od přísných hygienických standardů během výroby a skladování. Právě díky nim je délka jejich životnosti delší.

Light výrobky jsou plné cukru.

Výrobky označené jako „light“ mají snížený obsah některé z živin. Pokud se jedná o tuky či sacharidy, musí být obsah této živiny nižší minimálně o 30 % než se srovnatelným výrobkem. 

Množství takových výrobků je tedy velmi široké. Ačkoliv některé výrobky (např. ovocné jogurty) mohou mít snížené množství tuku, ale o to více jsou dochuceny cukrem, neznamená to automaticky, že light je špatně. Naopak mnoho light výrobků může být v jídelníčcích vhodnější nebo může být ideální je alespoň střídat.

To stejné se týký potravin oznažených jako „lite“, „lehký“ nebo „se sníženým obsahem (živiny)“.

MÝTY O MASU

Maso obsahuje antibiotika a hormony.

Ve všech členských státech EU je používání léčiv pod přísným dohledem státní veterinární správy. Chovatelé mohou používat antibiotika a jiná schválená léčiva jen v případě nakažených zvířat a poté musí dodržet tzv. ochrannou lhůtu, po kterou se nesmí uvést jejich maso a další živočišné výrobky na trh.

Zajímají vás další mýty o mase? Podívejte se na lekci Mýty o výživě

Maso musíme jíst každý den. 

Maso je pro lidský organismus důležitým zdrojem bílkovin a mikronutrientů. Není však nutné jej jíst každý den a pestrý a vyvážený jídelníček je možné sestavit i bez něj. Určitě tak neplatí, že musí být na stole každý den.

Červené maso způsobuje rakovinu. 

Rozvoj onkologických onemocnění je složitý proces a nejsme schopni říci, že při vystavení jedné konkrétní věci s určitostí vznikne ten a ten typ. Je pravda, že červené maso a zejména průmyslově zpracované masné produkty (párky, salámy, paštiky aj.) mají podíl na vzniku zejména kolorektálního karcinomu. 

Musíme si ale uvědomit, že je potřeba dbát na celkový životní styl a mít pestrý jídelníček, z čehož vyplývá i střídmá konzumace masa, upřednostňovat bílé maso (drůbež a ryby) nad červeným a dbát na adekvátní úpravu masa. To znamená především nenechat smažit do tmavě hnědé až černé kůrky a nenechávat odkapávat tuk na grilu tak, aby docházelo k jeho přepalování.

Paštiky se vyrábí z odpadu a podezřelých surovin. 

Nemusíte se bát, že byste v našich regálech našli potraviny, které jsou podezřelé. Obecně byste však u masných výrobků měli dávat přednost libovým šunkám a jiné výrobky jako jsou paštiky, salámy a párky mít na talíři pouze svátečně. Jsou velkým zdrojem soli a také tuku s nevhodným složením.

MÝTY O MÁSLECH, MARGARÍNECH A OLEJI

Margaríny jsou dietnější než máslo. 

Není tomu tak. Máslo musí mít minimální obsah tuku 80 %, margaríny podle legislativy musí obsahovat také minimálně 80 % tuku. Jejich energetická hodnota je tedy srovnatelná.

Margaríny jsou skoro plasty.

V minulosti se margaríny vyráběly tzv. parciální hydrogenací tuků, kdy dochází k částečnému nasycení dvojných vazeb v nenasycených mastných kyselinách. Jako meziprodukt vznikaly pro tělo nevhodné transmastné nenasycené kyseliny. 

Dnes se již margaríny vyrábí jiným procesem – interesterifikace a frakcionace – díky kterému dochází k úplnému nasycení dvojných vazeb a jedná se tedy o bezpečnou potravinu.

MÝTY O LEPKU

Lepek lepí střeva.

Lepek skutečně nese svůj název podle jeho vlastnosti, ale je tím myšleno lepení těsta – dává těstu pružnost. Nicméně po konzumaci v našem trávicím traktu tuto schopnost již nemá, protože je rozštěpen. 

Potraviny s obsahem lepku nejsou vhodné pouze pro osoby trpící celiakií, neceliakální glutenovou senzitivitou a pro osoby s alergií na pšenici. Ani v jednom z těchto případů však střeva nebo jinou část trávicí soustavy nemá schopnost zalepit. 

Andrea Jakešová

Nutriční terapeutka a spoluzakladatelka Ne hladu

Jako nejpřekvapivější mýtus, se kterým jsem se setkala, mě jich napadá hned několik - například to, že údajně když člověk konzumuje stravu ve stoje, tuk se ukládá víc „do zadku“, že ovoce se nesmí jíst s mléčnými výrobky, protože pak v žaludku kvasí a že káva s mlékem vytvoří toxickou vazbu, která vede k postupnému rozkladu slinivky. Ale ten určitě nejčastější a úplně zbytečný mýtus je ten, že jsou nízkotučné mléčné výrobky zdraví škodlivé, lepek lepí střeva a tak vede k přibírání a čím méně sacharidů, tím lépe.

Dnešní obiloviny obsahují více lepku.

Dnes je množství lepku v obilovinách srovnatelné jako v minulosti. Vyšší množství lepku však můžeme najít v pečivu rychle kynutém. Naopak v kváskovém chlebu je jeho množství nižší, protože je jeho část degradována při procesu fermentace.

Lepek způsobuje v těle zánět. 

Lepek je směsí rostlinných bílkovin a pokud netrpíte jeho intolerancí na lepek, alergií na pšeničnou bílkovinu nebo tzv. neceliakální glutenovou senzitivitou, není sebemenší důvod se jeho konzumace obávat či vyhýbat. Není ani pravda, že by se jeho obsah v dnešních obilovinách zvyšoval. 

Kde se vyskytuje lepek a proč se říká, že jsou bezlepkové potraviny zdravější, se dozvíte v lekci Lepek

MÝTY O PEČIVU

Vícezrnné a cereální pečivo je to stejné jako celozrnné. 

Jedná se o zcela jiné pojmy. Výrobky, které jsou označeny jako celozrnné, musí dle legislativy obsahovat 80 % mouky celozrnné. Podobně je na tom i grahamové pečivo, které je vyrobeno ze směsi 20 % pšeničné světlé mouky a z 80 % žitné celozrnné mouky. 

Cereální znamená obilninové. To znamená, že cereální pečivo je pečivo z obilovin, není tedy ničím speciální. Vícezrnné pečivo musí obsahovat alespoň 5 % jiné obiloviny, případně luštěniny nebo olejniny, jinak může být tvořeno ze základu bílou moukou. 

Celozrnné pečivo poznám v obchodě podle tmavé barvy.

Tmavá barva pečiva neznačí nic o tom, že je celozrnné. Tmavé pečivo je vyrobeno z bílé mouky, pouze je však obarveno pražením mouky nebo karamelem.

Martin Krobot

Nutriční terapeut a předseda České asociace nutričních terapeutů

Drobností by se našlo spoustu, nicméně v hlavě mi utkvěla paní pocházející z Ruska, jejíž maminka prý odjakživa tvrdila, že chléb se nesmí kombinovat s masem, protože to není zdravé. Nedokázala mi říct, proč by to nemělo být zdravé, ale maminka to tvrdila celý život, takže je to pravda. Z méně úsměvného soudku (a spíš z léčebné výživy) pak je to, že pokud dítě reaguje na jednu potravinu, nesmí se zavádět žádný další potenciální alergen. To není až tak překvapivý mýtus, ale ten moment, který mě opravdu překvapil, bylo to, když jsem viděl, jak strašně omezený může být jídelníček dvouletého dítěte jen kvůli tomu, že rodiče nedostali žádnou edukaci o potravinových alergiích a sami si dohledávali, co mají dělat.

Pečivo je nezdravé a přibírá se po něm. 

Žádná potravina nezpůsobuje přibírání, to není možné. Pečivo je zdrojem komplexních sacharidů a jejich omezování velmi často souvisí s chutěmi na sladké, hladem a únavou. 

Pokud přibíráte, je to kvůli nadbytečnému energetickému příjmu, ať už máte jídelníček vyvážený, či nikoliv.

MÝTY O CUKRU A SLADIDLECH

Cukr je bílý jed.

Na žádnou potravinu se nelze dívat takto krátkozrace. Cukr v nadbytečném množství jistě není v jídelníčku vhodný, ale jeho střídmá konzumace v jinak pestrém a vyváženém jídelníčku neublíží. 

Důležité je spíše vědět, které potraviny jsou vhodné pro každodenní konzumaci ve větším množství, a které spíše pro občasnou.

Jak na to, se dozvíte při studiu FitNut akademie. Začít můžete třeba s lekcí Jak si sestavit zdravý jídelníček nebo Zdravý talíř.

Cukr je návykový a mohu na něm být závislý.

Působení cukru na lidské tělo bylo věnováno mnoho výzkumů a studií a cukr nikdy nebyl potvrzen jako droga. Byla prokázána asociace u myší, u kterých se objevovalo něco jako abstinenční příznaky. Těmto myším bylo během dne v cca 2hodinovém okně podáváno velké množství čistého cukru a ve zbytku dne nic. U myší, kterým byl cukr podáván pravidelně přes celý den, se nic takového neobjevilo.  

Neřízená chuť na sladké se nejčastěji objevuje z toho důvodu, že lidé nedávají tělu dostatek energie v první polovině dne, pak samozřejmě tělo hledá rychlé zdroje, kam patří právě cukr. Nejde tedy o to, že byste byli závislí na cukru, ale máte nevhodně nastavený jídelníček. 

Existuje zdravý cukr? Jak sladit zdravěji? Podívejte se na lekci Cukry, tuky a mouka, kde vše přehledně shrneme.

Nejlepším sladidlem jsou sirupy. 

Sirupy na slazení jsou tvořeny převážně cukrem (okolo 70–90 %), složka vitamínů a minerálních látek je zcela minoritní. Obsah prospěšných látek je tedy zanedbatelný oproti klasické sacharóze (cukru). 

Výjimkou je čekankový sirup, který je ze 70 % tvořen vlákninou a pouze z 5 % cukrem. Více než tím, čím sladíte, se však snažte přemýšlet o tom, jak moc sladíte. Cukr není automatické zlo.

Všechny cukry mají stejné složení.

Ať už zvolíte běžný bílý cukr (řepný cukr), třtinový nebo třeba kokosový, rozdíl v jejich složení je minimální. Stejné je to i u sirupů, kde výjimku tvoří čekankový sirup, který má vysoký obsah vlákniny (70 %) a obsah jednoduchých cukrů nízký (5 %). 

Spíše než náhradu cukru je lepší si odvykat na sladkou chuť a uvědomovat si, v jakém množství cukr konzumujete. 

MÝTY O ALKOHOLU

Sklenička alkoholu na dobrou noc mi zlepší spánek. 

Po alkoholu se vám možná bude lépe usínat, ale kvalita spánku a regenerace během něj se bude celkově snižovat. Proto to s konzumací ani malých dávek alkoholu nepřehánějte, neexistuje nic jako dávka alkoholu, která má pozitivní efekt na tělo či spánek (byť určitě znáte oblíbenou výmluvu, že je pivo plné vitamínů – pořád je to ale alkohol). 

Na druhou stranu se nemusíte hrozit skleničky na narozeninové oslavě, pokud jste v redukci nebo se snažíte o pestrý a vyvážený jídelníček. Opět si uvědomte, že jde o celý kontext vašeho jídelníčku, a pokud se v něm pití alkoholu objevuje jen příležitostně, vůbec to nevadí. 

Michal Richter

Nezávislý výživový specialista

Největší mýtus, jaký si vybavuji? Jednoznačně ten, že pivo je nejlepší ionťák.

Alkohol zastavuje metabolismus.

Alkohol metabolismus nezastavuje. Má negativní vliv na regeneraci a tvorbu svalstva, naopak zvyšuje ukládání tuku v oblasti břicha, které je ze zdravotního hlediska rizikovější. Není to však tak, že by se po sklence alkoholu zastavil metabolismus nebo že byste po propité noci museli další den hladovět.

Ladislav Žatečka

Výživový specialista a trenér

Jednou jsem na internetu narazil na společnost, která doporučovala konzumovat jejich „speciální“ proteinové pivo na denní bázi, které je dle jejích slov vhodné do diety. Je pravda, že i v redukční dietě může člověk občas zařadit nějaký ten alkohol v rozumné míře. Nicméně rozhodně není vhodné konzumovat denně, zejména kvůli zdraví.

Je až neuvěřitelné, kolik mýtů po internetu a sociálních sítích koluje. Doufáme však, že jste se z této databáze poučili a jen tak lákavým a jednoduchým řešením nenaletíte.

Pokud by vás vzdělávání ve výživě zajímalo více do hloubky a prakticky, studujte s námi FitNut akademii, online vzdělávací program o výživě a cvičení.