Extrémně čtivý článek o srdci, abyste už navždy věděli, jak ho udržet zdravé

Bije. A to je vše. Zní to až nebezpečně jednoduše, ale bít = být. Dokud zkrátka tento skromný orgán, který váží necelého půl kila, odvádí nonstop pracovní směnu, žijeme. Přesuňte proto nyní pozornost cca 120 cm nad svoje chodidla a položte si ruku na střed hrudníku, protože právě tam se nachází neúnavný dříč, kterému vděčíte za život – srdce.

Navenek se zdá, jakoby se uvnitř vašeho hrudníku nic moc neodehrávalo. Ovšem s každým úderem srdce, které mimochodem tluče tak silně, že dojde-li k přetnutí tepny, krev stříká až tři metry vysoko… se toho děje fakt hodně.

Napumpuje za den víc než vy za rok

Za prvé, srdce tluče. A to ne jen tak zbůhdarma, ale proto, aby pohánělo krev do všech částí těla. Bum-bum. Bum-bum. A tak 100 000krát denně, čímž přečerpá daleko větší množství krve, než kolik natankujete pohonných hmot za celý rok. A tím neuvěřitelná fakta teprve startujeme.

Proč srdce není jen jedna pumpa, ale rovnou dvě

Nyní ale prosím zapomeňte na srdíčka, kterými na nás střílí z každého koutu sv. Valentýn, a nahlédněte do hrudního koše, kde tento skromný orgán sídlí. Vidíte čtyři jednoduché dutiny: dvě síně a dvě komory. Síněmi krev přitéká, komorami odtéká. Jenže zas až tak jednoduché to není, srdce totiž ve skutečnosti není jen jedna pumpa, ale rovnou dvě. 

Oběh číslo jedna: plicní

Srdce má dva oddělené oběhové systémy, které pracují paralelně. První je plicní oběh, ke kterému patří pravá síň a pravá komora. Krev, chudá na kyslík a bohatá na oxid uhličitý, přitéká do pravé síně z celého těla. Zde se pak dostává do pravé komory, která ji pumpuje do plic. V plicích probíhá výměna plynu – krev se zbavuje oxidu uhličitého a obohacuje se kyslíkem.

Oběh číslo dva: tělní

Druhý systém, tělní oběh, je zastoupený levou síní a levou komorou. Obohacená kyslíkem krev z plic přitéká do levé síně a poté do levé komory. Levá komora má silnější stěnu, protože musí krev vypumpovat do celého těla. To zahrnuje rozsáhlou síť cév, které zajišťují, že kyslík a živiny dostanou do úplně všech jeho částí.

Uf, není toho málo, ale vydržte, nyní prozradíme, že kromě workoholika je srdce také neuvěřitelný altruista. Protože ačkoliv zachraňuje všechny ostatní, co se týče jeho vlastní výživy, z krve, která jím protéká, vůbec, ale skutečně vůbec nic nemá.

Stará se o život ostatních, ale samo sobě nic nedá

Ano, je to tak. Místo toho srdce získává kyslík a živiny prostřednictvím věnčitých (koronárních) tepen. Tyto tepny obepínají srdce a rozvádějí do jeho tkání okysličenou krev, která pochází přímo z aorty, hlavní tepny těla. Toto uspořádání umožňuje, že i když srdce pracuje na maximálních otáčkách, aby zásobovalo kyslíkem a živinami ostatní orgány a tkáně, o naplnění jeho vlastních potřeb nepřijde.

A teď vám zvedneme tlak. Vydáme se totiž na samotný počátek kardiologie, která není ve znamení precizních přístrojů a lékařů v rukavičkách, ale experimentech hraničících s hororem, při které by se okamžitě mobilizovala Liga na ochranu zvířat.

Nejkrutější začátek kardiologie

Píše se 18. století a reverend Stephen Hales nedaleko Londýna svazuje stařičkého koně a ke krční tepně mu mosaznou kanylou připevňuje 270 centimetrů dlouhou skleněnou trubici. Co má sakra za lubem? 

SEK. Krev stříká a Stephen chladnokrevně měří, jak vysoko s každým tepem umírajícího srdce se jí to daří. Au. Vrchol nechutnosti, který asi jen tak někdo nepřekoná. Pokud jsme vás pohoršili, omlouváme se, ale zvýšil-li se vám krevní tlak, tak právě ten byl předmětem výzkumu, kvůli kterému onen nebohý kůň pošel.

Co je to krevní tlak?

Dnes už víme, že krevní tlak je síla, kterou krev působí na stěny krevních cév (arterií) při svém oběhu tělem. Můžeme si to představit jako tlak vody v hadici: když pumpujeme vodu hadicí, voda tlačí na stěny hadice. Stejně tak krev, která je pumpována srdcem, tlačí na stěny cév.

Podle fází srdečního tepu pak rozlišujeme dvě hlavní hodnoty krevního tlaku.

Systolický tlak: Toto je vyšší číslo, které měří tlak v cévách v okamžiku, kdy srdce pumpuje krev do těla. Je to tlak, který vzniká, když se srdce stahuje (systola) a vypouští krev do oběhového systému.

Diastolický tlak: Toto je nižší číslo, které měří tlak v cévách, když je srdce v klidu mezi údery a naplňuje se krví. Je to tlak v době, kdy srdce relaxuje a plní se (diastola).

Asi teda tušíte, že před pěti minutami byl váš tlak jinde, než je teď. Věděli jste ale, že tlak budete mít jiný v úrovní kotníků a ramen? 

Rozdíl mezi horní a spodní částí těla dělá až 20 %

Ano, krevní tlak se mění v závislosti na tom, jak vysoko nebo nízko na těle jej měříme. To je způsobeno dvěma hlavními faktory: gravitací a vzdáleností od srdce.

• Gravitace: Gravitace táhne všechno, včetně krve, směrem dolů k zemi. V kotnících bude tedy tlak vyšší (je tam nahromaděno více krve), naopak v ramenou nebo blízko srdce bude tlak nižší, protože v těchto horních částech těla gravitace nepůsobí proti průtoku krve tak silně.
• Vzdálenost od srdce: Čím dál je místo na těle od srdce, tím vyšší je tlak, který je potřeba, aby se krev dostala tam, kam má. To znamená, že v nižších částech těla, jako jsou nohy, je tlak větší, než v horních částech, jako jsou ruce.

Zvládli byste teď s tím, co všechno jsme vám už řekli, odpovědět na otázku, proč je důležité se pravidelně zvednout a projít? 

Za a) když sedíte nebo dlouho stojíte, krev se kvůli gravitaci hromadí v dolních částech těla, zejména v nohách. To pak v těchto oblastech může vést ke zvýšení tlaku. Pohybem, jako je prachobyčejná chůze, pak pomůžete srdci pumpovat krev zpět nahoru proti gravitaci a rozdělit ji rovnoměrněji po celém těle.

A za b) dlouhé období nehybnosti může ve stejných místech zvýšit riziko krevních sraženin, otoků nebo varixů. Pravidelným pohybem a chůzí se tomu dá předcházet.

A dokázali byste odhadnout, jakou roli v tom má sport a pravidelný pohyb?

Zlepšení kardiovaskulární kondice

Když cvičíte, srdce pracuje tvrději. to proto, aby dodávalo kyslík a živiny svalům, které jsou aktivní. Tato „práce pod zátěží”  srdce posiluje, podobně jako když posilujete jakékoliv jiné svaly. Časem se tak srdce stává efektivnější a silnější, což zlepšuje jeho schopnost pumpovat krev a snižovat klidovou srdeční frekvenci.

Zvýšení krevního oběhu

Při cvičení se s rychlejším tepem srdce zvyšuje i průtok krve, což znamená, že krev se tělem prohání daleko efektivněji. Toto zlepšení krevního oběhu pomáhá přenášet kyslík a živiny do různých částí těla, včetně svalů a orgánů, a také přispívá k odstraňování odpadních látek a oxidu uhličitého.

Zlepšení vytrvalosti

S pravidelným cvičením se zvyšuje schopnost srdce vydržet fyzickou námahu. To znamená, že při stejné fyzické aktivitě srdce nepotřebuje bít tak rychle, jako předtím. Dlouhodobě to vede ke snížení rizika srdečních onemocnění a kardiovaskulárních problémů.

A nakonec: Snížení krevního tlaku

Fyzická aktivita může přispět k snížení vysokého krevního tlaku, což pod výstrahou srdeční choroby samozřejmě chceme. Během cvičení sice dočasně krevní tlak stoupá, ale v dlouhodobém horizontu právě pravidelná fyzická aktivita pomáhá udržovat v klidovém režimu nižší krevní tlak. 

Teď už víte, co dělat, a tak ještě zbývá kategorie „tomuhle se určitě vyhněte”.

Framinghamská studie a rizikové faktory

Jednou jsme do historie už zabředli, ale nebojte se, tentokrát to nebude tak traumatizující. Píše se rok 1948 a ve městě Framingham se seskupilo pět tisíc dobrovolníků, které budou výzkumníci pečlivě sledovat. Jak dlouho? Do konce života. Ambiciózní plán a ještě ambicióznější cíl: přijít konečně na kloub tomu, jaké faktory vedou u některých lidí k potížím se srdcem, zatímco jiné minou.

Na co přišli aneb tomuhle se určitě vyhněte

Špatná strava, chronická lenost, kouření, cukrovka, obezita, a tak dále, a tak dále. Vznikl tedy nejen seznam záškodníků, kterým srdce trápíme, ale také pojem, kterým vám dnešní kardiologové mávají před nosem: rizikový faktor. To ale nebylo jediné.

Studie dokázala, že lidé, kteří jsou fyzicky aktivní, mají nižší riziko vzniku vysokého krevního tlaku, což je jeden z hlavních přispěvatelů ke kardiovaskulárním problémům. A za další: upozornila na fakt, že daleko účinnější než léčba již existujících onemocnění, je jejich… prevence.

Jak si zachovat zdravé srdce?

A na závěr několik srdečných rad předních zdravotnických organizací (Světové zdravotnické organizace, Světové federace pro srdce, Americké kardiologické asociace a Evropské společnosti pro kardiologii), které vám pomohou mít kardiovaskulární systém jako ze škatulky:

Pravidelně cvičte: Alespoň 150 minut mírné aerobní aktivity nebo 75 minut intenzivní aktivity týdně.

Udržujte zdravou tělesnou hmotnost: Udržujte zdravou tělesnou hmotnost pro snížení zátěže srdce.

Bacha na tlak a cholesterol: Máte vysoký cholesterol nebo krevní tlak? Nezapomeňte je pravidelně kontrolovat. Myslete na to jako na kontrolu oleje v autě - prevence je lepší než oprava.

Jezte vyváženě: Jezte hodně ovoce, zeleniny, celozrnných produktů a bílkovin.

Omezte nasycené tuky a trans tuky: Snižte příjem potravin bohatých na tyto tuky, jako je červené maso a zpracované potraviny.

Snižte příjem soli: Omezte příjem soli na méně než 5 gramů denně.

Omezte konzumaci alkoholu: Alkohol způsobuje řadu  zdravotních problémů, včetně vysokého krevního tlaku, nesprávného srdečního rytmu a zvýšeného rizika srdečních onemocnění. Pravidelné pití navíc snižuje schopnost těla absorbovat důležité živiny, jako jsou vitamíny a minerály, což se celkovém zdraví srdce může negativně podepsat.

Sekněte s kouřením: Už jste slyšeli tisíckrát, ale opravdu to stojí za to opakovat: Kouření je pro srdce jako jed. Pokud kouříte, je čas přestat.

Mějte spánek na seznamu priorit: Spěte 7-9 hodin každou noc.

Omezte příjem cukru: Vyhněte se nadměrné konzumaci sladkých nápojů a jídel.

Stres management: Praktikujte techniky pro snižování stresu, jako je jóga, meditace nebo mindfulness.

Jezte ryby: Ryby bohaté na omega-3 mastné kyseliny jsou dobré pro srdce.

Buďte aktivní i během dne v práci: I v kanceláři lze dbát o zdraví srdce – podívejte se na pravidla, jak se během práce jednoduše protáhnout, i když sedíte před počítačem.

Mějte zdraví na vrcholu priorit: Pohyb a zdravý jídelníček nejsou důležité jen proto, abyste byli štíhlí, ale taky proto, aby bylo v pohodě vaše srdce.

Prevence, prevence a zase prevence: Nemusíte čekat, až se objeví problémy. Jezte zdravě, buďte aktivní a udržujte si zdravý životní styl – vaše srdce vám posílá mezi dalšími dnešními 6 240 přepumpovanými litry krve jedno velké, srdečné DÍKY.

Autorkou článku je Milena Toman.