Výživa
Jak si vybudovat zdravý vztah k vlastnímu tělu: Průvodce krok za krokem
Říká se, tělo = CHRÁM. Místo, ve kterém byste se měli cítit dobře. Kde by měl panovat klid a mír. Protože tělo není jenom schránka na vaše orgány, je to součást vás samých, toho, kým jste. Jste za něho ale skutečně vděční, nebo se řadíte do masy těch, kteří se nechali přesvědčit, že proto, aby ho měli rádi, na něm musí něco zásadního změnit?
Návrat k vlastnímu tělu: Od dualismu k přesvědčení, že mysl a tělo jsou si rovny
Naše kultura je sycena přesvědčením, které rozděluje tělo a mysl na dvě odlišné entity. Toto staré učení, známé jako karteziánský dualismus, podtrhuje slavný výrok: „Myslím, tedy jsem“. Hlava stojí nad tělem. Myšlení je víc než tělesné pochody. Tak jste do toho pravděpodobně vrostli i vy a spíše než tělesné signály jste zvyklí vnímat to, co vám našeptávají myšlenky.
Vaše tělo však nelze přelstít. I když se pokusíte jeho signály ignorovat nebo svou pozornost odvrátit, tělo zůstává neodmyslitelnou součástí vaší bytosti.
V dnešním článku proto opustíme dualismus, zapomeneme na reklamy a ideály, a pokusíme se navázat hluboké spojení se svým tělem. Zkusíme ho přijmout a navázat s ním zdravý, bezpodmínečný vztah.
Proč je důležité budovat zdravý vztah k tělu?
Není to jen proto, abyste se přestali vyhýbat zrcadlům a výčitkám, že už se nenarvete do velikosti XS. Výzkumy zjistily, že jedinci s pozitivnějším vztahem k vlastnímu tělu mají nižší sklony k depresím, vyšší sebeúctu, méně nezdravých dietních návyků, menší touhu po svalech a víc se snaží chránit svou kůži před UV zářením a poškozením. Co si z toho vzít? Pozitivní vztah k tělu má významné důsledky pro zdraví a pohodu, které dalekosáhle přesahují tabulky velikostí a ručičky na váze.
Tělo a mysl, spojená nádoba. Máte rádi jedno, daří se i druhému. A naopak.
Co ale znamená milovat své tělo?
Zní to jako klišé z Instagramu, takže pro ty, kteří se teď bojí, že začneme bubnovat a zpívat mantry, můžeme slovíčko milovat nahradit spíše výrazem budovat zdravý vztah k tělu. Co to ale znamená?
Respekt, vyslechnutí, podpora. Základy, na kterých stojí každý hezký vztah. A teď si představte: Kdybyste říkali věci, které někdy říkáte svému tělu, nějaké osobě… odešla by nebo by se cítila polichocena?
A tady máme úkol číslo jedna.
Pochopení a přijetí: Identifikujte a vyhodnoťte své myšlenkové vzorce
Začněte tím, že si uvědomíte, jak o svém těle přemýšlíte. Jaké máte automatické myšlenky, když se podíváte do zrcadla? Jsou tyto myšlenky podpůrné, nebo sebezničující? Jak k tělu mluvíte?
Zkuste identifikovat tohoto vnitřního kritika a pracujte s ním. Pokud jsou vaše myšlenky neustále negativní, zkuste je vědomě přetvářet na pozitivní. Místo toho, abyste si říkali „Nelíbí se mi moje tělo“, zkuste „Oceňuji, co mé tělo dokáže“. Je to proces, který vyžaduje čas a praxi, ale je to první krok k tomu, abyste ho měli rádi.
Poslouchejte své tělo: Učte se rozpoznávat, co vám vaše tělo říká
Kručení v břichu, únava nebo pocit přetlakování. Zkuste si více všímat toho, co vám tělo říká: Potřebuje pohyb, nebo spíše odpočinek? Má v sobě naakumulované emoce, které potřebují ven nebo je ztuhlé po dlouhém dni v práci? Posloucháním a respektováním potřeb svého těla budete schopni se o sebe lépe starat a včas rozpoznat signály, kterými si tělo přivolává vaši pozornost.
Podporujte tělo cestou, která vás baví
Nemusíte jíst to, co jí ta vyzáblá paní na Instagramu, ani chodit na kruhový trénink, který od srdce nesnášíte. Uvědomte si, že tělo ke svému fungování nepotřebuje jídelníček a pohyb jiných lidí, ale vyváženou stravu podle vašich potřeb a chutí, dostatek spánku a pravidelnou aktivitu, která vás baví. Pohyb by měl být oslavou toho, co vaše tělo dokáže, nikoli trestem za to, co jste snědli nebo jak vypadáte. S tím souvisí další rada od srdce…
Vyhledávejte lidi a zdroje, které vám nepodkopávají nohy
Obklopte se lidmi a médii, kteří podporují zdravý vztah k tělu. Vyhněte se zdrojům, které vás nutí cítit se špatně nebo vám vnucují nerealistické ideály krásy (S hashtagem #spoluprace).
Věnujte pozornost tělu ne za účelem hubnutí, ale za účelem zdraví
Naučte se rozlišovat mezi zdravými návyky, které podporují vaše fyzické a mentální zdraví, a restriktivními dietami nebo cvičebními opatřeními, které slouží pouze k dosažení určitého vzhledu. Vaše tělo si zaslouží být živeno vyváženou stravou, která zahrnuje všechny skupiny potravin a poskytuje dostatek energie a živin pro vaše denní aktivity. Vzpomeňte si, že jíst zdravě neznamená odepírat si potěšení z jídla, ale najít rovnováhu, která vám a vašemu tělu vyhovuje.
Naučte se odpočívat a regenerovat
Stejně jako potřebuje pohyb, potřebuje vaše tělo také čas na odpočinek a regeneraci. Dopřejte si odpočinek bez výčitek, dejte si spánek mezi priority a plánujte si pravidelné pauzy na relaxaci a odpočinek.
Praktikujte pozitivní self-talk
Mluvte se svým tělem a o svém těle s láskou a úctou. Používejte pozitivní a podpůrný slovníček, který odráží váš respekt a vděčnost za vše, co vaše tělo pro vás dělá. Vzpomeňte si, že sebeláska není něco, co se děje přes noc, ale je to proces, na kterém musíte průběžně pracovat.
Dejte si do repertoáru meditační a dechové techniky
Ne nadarmo vám je doporučují na každém kroku. Ale jestli vám má něco vyšlapat cestičku k hezčímu vztahu s vaším tělem, pak jsou to právě ony – mindfulness a dechové praktiky. Nejenže pomáhají posílit spojení mezi vaší myslí a tělem, ale podpoří také váš pocit klidu a uvolnění. Situace win-win. Věnujete pozornost tělu a ještě se chráníte před depkou a úzkostmi.
Asi tušíte, že začít vnímat tělo jako chrám, jako místo klidu, síly a krásy, nepůjde lusknutím prstu. Ale vzhledem k tomu, jak vytrvalý parťák na cestě životem vaše tělo je, tak si i ty malé krůčky k velké změně zaslouží. Nemusíte zkusit všechny najednou a nemusíte to dělat hned a navždy.
Zkuste klidně malé dávky pozitivní pozornosti. Věříme totiž, že až se váš vztah s vaším tělem začne tužit, budete tyto kroky dělat víc a víc, až je nakonec budete činit zcela automaticky.
Díky zdravému vztahu k tělu budete žít plnohodnotněji, s větší radostí a méně obavami. Mějte se rádi, držíme vám pěsti.
Autorkou článku je Mgr. Milena Toman.