Co můžete udělat pro posílení imunity? Podívat se na to, jak žijete

Teploty padají, počet reklam na posílení imunity stoupá. Co kdyby vám ale někdo řekl, ať se na posilnění imunity vykašlete? Co kdyby skutečnost o imunitě ležela zcela mimo silný marketing a všeobecně přijímanou ,,pravdu”? Skutečná věda totiž vypráví zcela jiný příběh…

Vyslovte v dnešní době slova jako bakterie a vir a sledujte, jakou rychlostí se vaše okolí vydá k nejbližší pumpičce antibakteriálního gelu. Ve skutečnosti nás ale tzv. cizí organismy obklopují v daleko větší míře, než jsme si ochotní představit – máme je na kůži, osídlují naše střeva, vyskytují se snad na každém povrchu, kterého se dnes dotkneme.

Neděste se. Většina z nich nám nechce ublížit. 

A navíc… máme tady imunitní systém. Ten má za úkol nás v takto náročném a rozmanitém prostředí chránit.

Běžný omyl je věřit, že imunitní systém bojuje proti každému cizímu organismu. Kdyby tomu tak bylo, nastala by imunitní Hirošima. 

Skutečným úkolem imunitního systému je mlčky sledovat, monitorovat a posuzovat potenciální hrozby. Ideálně by pak měl imunitní systém najít kooperativní spoluexistenci s mnoha mikroby, s nimiž sdílíme naše tělo i planetu. 

Někdo si teď může zavzpomínat na kultovní seriál Byl jednou jeden život a ten, kdo by ho snad nikdy neviděl, si představí, jak imunita nonstop skenuje: „Bezpečné, taky ok, v pohodě, bezpečné, neškodné…” Ale pozor, tady začíná blikat kontrolka a objevuje se narušitel, který je považován za hrozbu.”

Detekce záškodníka

Jakmile imunitní systém detekuje záškodníka, má jednoduchý úkol: zničit hrozbu s co nejmenšími škodami. Tato reakce se nazývá zánět.

„Zánět potřebujete k ochraně před vetřelci. Potřebujete policisty," řekl Dr. Charles Dinarello, který objevil molekulu způsobující horečku. „Ale pokud jsou policisté příliš bouřliví, mohou způsobit škody nevinným lidem."

Policejní stát v těle nemáte, nebojte, ve skutečnosti molekuly vašeho těla nevybíhají s obušky a dělobuchy, ale jsou jsou navrženy tak, aby vyslaly signál, kterým záškodníka vyzývají: „Ustup, přeruš útok a stáhni se.” Bez těchto molekul by byl rozsah zánětu, který pomáhá ničit hrozby, pro vaše tělo dílem zkázy.

Hlavní funkce imunitního systému

Náš imunitní systém se vyvinul přibližně před 480 miliony lety. Všichni obratlovci s čelistmi, počínaje žraloky, sdílejí jeho klíčové vlastnosti. Jednou z těchto vlastností je stanovení priorit. Naše obranné mechanismy musí vyhodnotit, která hrozba pro naše přežití vyžaduje v daném okamžiku největší pozornost. 

Co ale bude vyžadovat největší pozornost. Oprava tkání, infekce nebo to, že jste právě na turistické stezce v Tatrách zahlédli medvěda?

Když čelíte akutní hrozbě, vezměte si třeba zrovna toho medvěda, vaše tělo se komplet zmobilizuje a vstoupí do nouzového stavu, který známe jako „boj nebo útěk“.

Během tohoto stavu tělo vypouští silné chemikálie, mezi něž patří:

• Epinefrin, který způsobuje stav, jako byste si šňupli nějakého stimulantu, tedy povzbudí a potlačí únavu,
• norepinefrin, který rovněž pomáhá potlačit únavu a nakonec
• kortizol, který pomáhá tělu udržovat základní funkce, jako je průtok krve.

Zní to dobře. Ale jen do chvíle, než se dozvíte, že produkce těchto hormonů boje či útěku oslabuje naši imunitní reakci. 

„No dobře, ale já před sebou žádného medvěda nemám”, namítnete.

Reálného ne, ale dovolte nám teď použít větu Lindy Segreové: 

„Chcete-li si rozhodit imunitní systém a přivodit si vážné zdravotní obtíže, přesedlejte na ambiciózní životní styl.”

A tady už se mnoho z nás najde. 

Imunita je systémová věc, proto nehledejte jeden zázrak, ale více úhlů pohledu

V dobách skutečného akutního stresu – například hrozby být sežrán medvědem – si naše tělo nemůže dovolit promarnit zdroje tím, že se vypořádává s nemocí. Viry a bakterie, ačkoliv nebezpečné, se v porovnání s obrovskou šelmou s ostrými zuby, která nás honí po Štrbském plese, jeví jako menší hrozba. 

Takže zpátky k těm prioritám. Krok první: přežít medvěda. Rýmečka až potom.

Proč tento příklad?

Protože je základem biologické dynamiky, kterou v moderní společnosti často mylně interpretujeme nebo dokonce podporujeme. Ve skutečném životě se totiž asi sotva setkáte s medvědem nebo jinou šelmou… problém ale je, že naše tělo reaguje stejným způsobem i vůči moderním hrozbám, které drápy a zuby nemají: problém v manželství, neshody s šéfem, honění za mocí, závislost na Netflixu, nepřetržitá produktivita…

„Co se dnes děje, je, že mnoho lidí žije s imaginárními medvědy na každém kroku svého života - něco v zprávách nebo za rohem je ohrožuje,“ řÍká Dr. William Malarkey. 

Dobře, ale co s tím?

Jak posílit imunitní systém

Ve skutečnosti máte na výběr z několika možností, které jsou vědecky podložené – k těm nejlepším patří ty, nad nimiž máte plnou kontrolu: spánek, cvičení, meditace a výživa.

Inspirovat by vás mohl také nekrolog velikán imunologie, Ephraima Englemana, který zemřel krátce před 105. narozeninami: 

,,Vyhýbejte se létání, dopřávejte si hodně sexu, dýchejte a hlavně, děláte-li něco, co vás nebaví, přestaňte s tím.”

A teď konkrétně. 

Imunita a dostatek spánku

Pokud jste zastáncem motta „Vyspím se, až umřu”, tak pozor, studie ukazují, že nedostatek spánku vede k předčasné smrti v důsledku nemocí, jako je rakovina a srdeční onemocnění, a důvodů souvisejících přímo s imunitním systémem.

Když nespíte, vaše nadledvinové hormony se, podobně jako v již výše zmíněném stavu boj nebo útěk, nevypínají. A výzkum ukazuje, že nedostatek spánku vede k poklesu primárních buněk imunitního systému známých jako ,„přirození buněční zabijáci”, a to na stejnou úroveň jako u lidí trpících depresí nebo stresem. Váš systém pak nedokáže vymýtit invazivní bakterie a toxiny. 

„Málo spánku, se kterým se dokážete obejít, se stal otázkou cti," řekl Dr. Michael Irwin, profesor psychiatrie a biobehaviorálních věd. „Toto šílené myšlení vedlo k společnosti trpící nedostatkem spánku, což má obrovské důsledky pro zdraví."

Rozsáhlá studie z roku 2009, která shrnovala zjištění z více než desítky výzkumných projektů, zahrnovala důkazy o tom, že lidé potřebují v průměru asi sedm hodin spánku každou noc. Pokles pod průměrem sedmi hodin představuje riziko řady onemocnění spojených s předčasnou smrtí. Stejně tak ale výzkum ukazuje, že i nadměrný spánek je problém, avšak v tomto se výzkumníci neshoduji. To proto, že není jasné, zda lidé, kteří uvádějí delší dobu spánku, skutečně spí, řekněme 10 hodin, nebo zda jen leží v posteli delší dobu.

To, co je ale jisté, že nedostatek spánku téměř okamžitě vyvede váš imunitní systém z rovnováhy.

A imunitní systém není o neustálém boji, ale o právě o tom, rovnováhu najít. Jak píše Matt Richtel v knize Zázračná imunita:

„Imunitní systém totiž nejen vyhledává nepřátele a ničí je, ale v zásadě usiluje o rovnováhu – mezi napadáním a neutralizací opravdových hrozeb a dostatečnou zdrženlivostí, aby přitom nezahubil vlastní tělo.”

K rovnováze mu samozřejmě musíte dopomáhat i vy sami…

Vědomá meditace

Asi se shodneme, že nezaujaté, aktuální vnímání a přijímání myšlenek a pocitů - má uklidňující účinek, což snižuje intenzitu oné iluze, že utíkáte před hladovým medvědem. Tato jednoduchá disciplína, u které se vyžaduje pouze to, abyste nedělali vůbec nic, snižuje zánět a podporuje vaši imunitu. 

Podle přehledu hlavního výzkumu o dopadu dýchání a dalších technik vědomí na imunitní systém, publikovaného v roce 2016 v Annals of the New York Academy of Sciences, může „vědomá meditace snižovat aktivitu hlavních stresových os v těle.”

Další rada zní: Dobře jezte.

V tomto případě nechme hovořit naši nutriční terapeutku Andrejku Mokrejšovou, která nám věnovala jeden celý live stream, kde zazněly skutečně zajímavé informace.

A abychom nezapomněli: Nepřehánějte to s těmi antibakteriálními gely.

Sanytol s vůní grepu nebo eukalyptu a ten slastný pocit, když to doma aspoň chvilku vypadá jako v laboratoři. Ach, známe, úklid je občas od slova uklidnit se.

Ovšem antibakteriální mýdla, dezinfekce a obsese s utíráním každého povrchu, odepírají našemu imunitnímu systému jeho přirozenou potřebu učit se a trénovat. A s naší hygienou nečistíme jen patogeny, ale také spoustu neškodných mikrobů, které trénují imunitní systém, aniž by nám nějak ubližovaly. Jak naznačuje věda, vyrůstáme v tak vypucovaném prostředí, že se naše imunitní systémy pak nekalibrují správně. 

Tak a jsme u konce. Kalibrujte svůj imunitní systém sami a místo hledání onoho zázračného imunitního boosteru, kterými jsou zaplaveny internety, se ptejte, jak spíte, co jíte a jak často si dopřáváte moment „teď a tady”. Definujte si své vlastní medvědy a hledejte s vaší imunitou společnou řeč spíše. A zapište si větu z knihy Zázračná imunita:

„Kdykoliv náš svět stiskneme ve snaze o jeho kontrolu příliš pevně, nevyhnutelně z něho vymáčkneme kousek života.”

Autorkou článku je Milena Toman.