Cítíte se pod psa? Zamyslete se nad tím, co jíte

Žijeme v době, ve které se řeší emoce na každém kroku. To, že ve velké míře ovlivňují naši životní zkušenost, tušíme tak nějak všichni. Málokdo už ale chápe, jak a kde v našem těle vznikají… a jakou roli v nich hraje jídlo. Proto se dnes podíváme, jak to, co jíme, ovlivňuje naši mysl.

Pokud patříte k lidem, kteří s emocemi zápasí, netušíte, proč se vám některé věci dějí, nebo prostě chcete jen emoční život lépe zvládat, pak díky pochopení vlivu výživy na mozek (a jeho chemické látky) můžete podniknout nezbytné kroky směrem k pohodě a duševnímu zdraví.

Z těla do mozku a naopak

Začneme po-lo-pa-tic-ky. Tělo a hlava jsou propojeny. Zásadní roli v tomto propojení hraje nervus vagus (bloudivý nerv), který si můžete představit jako obousměrnou dálnici. Jeden směr (zvaný smyslová dráha) posílá informace z těla do mozku a naopak druhý směr (motorická dráha) posílá informace zpět z mozku do těla (srdce, plic, žaludku, střev a imunitního systému).

Bloudivý nerv tak dokáže vycítit, jak plné nebo prázdné máme střevo, jak je kyselé či v jakém stavu je náš imunitní systém. A teď zpozorněte: díky bloudivému nervu registruje náš mozek také to, zda máme dostatečný příjem aminokyselin. Ty jsou nezbytné nejen pro obnovu svalů, ale jsou také stavebními kameny neurochemických látek, díky nimž se cítíme dobře. A teď si dvakrát podtrhněte slovíčko L-tyrosin.

Naše tělo používá aminokyselinu L-tyrosin k výrobě dopaminu – ten je důležitý pro naši motivaci, pohyb a náladu (u lidí s Parkinsonovou nemocí jsou dopaminové receptory v mozku vyčerpány, což u nich vede k problémům s motorikou, ale také s otupením motivace a poklesem nálady).

L-tyrosin

Konzumace potravin bohatých na L-tyrosin může zvýšit hladinu dopaminu, což vede k povznesené náladě a motivaci pokračovat v tom, co právě děláme. Toho lidé využívají také ve stresových podmínkách, kdy se může hladina katecholaminů (a tím i dopaminu) snadno vyčerpat. Dalším benefitem je to, že při akutním stresu nebo ve chvílích, kdy jste „pod tlakem“, se postará o to, ať  „neklesnou“ kognitivní funkce, zejména pak paměť.

Na jednu věc ale pozor.

Pokud jste úzkostní, pak tato dopaminová cesta zřejmě nebude pro vás (způsobila by ještě vyšší reaktivitu), avšak pokud jste spíše pasivní a (co do motivace) potřebujete trošku popostrčit, pak by vám mohla vyhovovat.

A je tu ještě jeden neuropřenašeč, který se hlásí o pozornost.

Serotonin

Zatímco dopamin nás nutí chtít víc, pak serotonin je větší pohodář. Pokud máte serotoninu dostatek, pak, ať jste, kde jste, cítíte se dobře. A teď pozor: většina serotoninu, která ovlivňuje naši náladu, není ve střevech, ale v části mozku zvané raphe nuclei. Nicméně tím, co se děje v zažívacím ústrojí, je ovlivněna. Chcete-li si hladinu serotoninu zvýšit, pak nezapomínejte na potraviny bohaté na sacharidy a tryptofan.

No a teď vám nálada možná trošku poklesne, ale nebojte se, zakrátko ji zase vystřelíme nahoru.

V diskuzi o serotoninu se totiž neobejdeme bez menší vsuvky o antidepresivech. Jak jste jistě zaznamenali, zažívají tyto pilulky velký boom a bezpochyby mnoha lidem skutečně pomáhají (ačkoliv spoustě dalším nemusí vyhovovat). Typem, který lékaři předepisují nejvíce, jsou jednoznačně antidepresiva třetí generace, tzv. SSRI (antidepresiva se selektivní inhibicí zpětného vychytávání serotoninu). To zní sice dost krkolomně, ale ve zkratce: starají se o to, aby serotoninu bylo dostatek. To se využívá v léčbě úzkostných a depresivních poruch, jak se ale ukázalo, existuje tu ještě jedna možnost…

Omega-3 a omega-6 mastné kyseliny

V dvojitě slepé studii z roku 2008 bylo jedné skupině lidí s vážnější formou deprese podáváno 20 miligramů fluoxetinu (SSRI antidepresiva), druhé skupině tisíc miligramů EPA (kyseliny eikosapentaenové, patřící do skupiny omega-3 mastných kyselin). Výsledek? Suplementace EPOU byla stejně efektivní jako antidepresiva. Navíc se ukázalo, že EPA může posilnit a rozšířit účinky menších dávek antidepresiv, a dokonce způsobila to, že u lidí, kteří na antidepresiva nereagovali, začala fungovat.

Podobné účinky několik výzkumů připsalo také L-carnitinu (nacházejícím se převážně v hovězím mase), který kromě depresivních příznaků může pomoci lidem s poruchou autistického spektra či lidem, jež zažívají časté ataky migrén.

A na závěr: hojně citovaný mikrobiom

To, že ve střevním mikrobiomu máte malé potvůrky, jste asi už slyšeli. Jsou to malé mikroorganismy, které netouží po ničem jiném, než mít to nejlepší prostředí k přežití a replikaci. A ano, různé druhy potravin mohou mít na mikrobiom pozitivní či negativní vliv, což dopadá i na neurotransmitery a neurony, které se ve střevech nachází. Co tedy dělat pro „zdravý“ mikrobiom? Jíst dostatek fermentovaných potravin, jako je kysané zelí, okurky, kimchi a natto, které pomáhají udržovat naše střeva zdravá, zlepšují náladu a trávení, a odepřít jim nelze ani blahodárný účinek na imunitu.

Jak ale vědci upozorňují, při podpoře zdravého mikrobiomu hrají roli další faktory, jako je například cvičení a sociální pohoda. Což vede k důležitému upozornění:

Jste psycho-bio-socio-spirituální bytost

Možná vás napadlo, že všechny zmíněné látky lze přece suplementovat doplňky, a tím si jednou provždy zajistit, že vám bude dobře. Konkrétně u probiotik a prebiotik ale hrozí při nadměrném množství tzv. mentální mlha (zpomalení mozkových procesů, při kterém můžete zaznamenat zhoršenou pozornost, obtížné vybavování z paměti, zapomnětlivost či roztěkanost). 

A hlavně: vnímejte svůj duševní stav na psycho-bio-socio-spirituální rovině a ptejte se, jak každou z jejich částí sytíte (a zda vůbec). Doplňky (a koneckonců ani strava) nemohou vyřešit to, že nevidíte smysl v tom, jakou práci máte, nebo to, že si na bedra konstantně nandáváte víc, než je zdrávo.

Inspirujte se, čím je možno nerovnováhu v těle napravit, a to nejen jídelníčkem, ale celkovou úpravou životního stylu.

Autorkou článku je Milena Toman.