Rozhicovat tělo v sauně je cestou ke zdraví i dlouhověkosti

Chlad a vedro. Dva „extrémy“, které hýbou nejen Instagramem: počet lidí, kteří se vrhli do saunování a otužování totiž rozhodně nelze přehlédnout. My jsme se dnes rozhodli zaměřit na tu teplejší část a pořádně vás „rozhicovat“, protože jak ukazují vědecké studie, je sauna klíčem ke zdraví i dlouhověkosti.

Na začátek si zapamatujte zkratku POA

Saunování není žádná novinka – to, co vás ale možná překvapí, je troška biologie, kterou jsme si pro vás nachystali. Nelekejte se a raději rovnou zaměřte pohled na svoji ruku. Vidíte kůži, jasně. To, co ale nevidíte (a prosíme, zapojte teď svoji představivost), jsou miniaturní neurony s receptory, které ve vaší kůži evidují změnu tepla.

Možná se teď ptáte, k čemu vám tato informace je, ale vydržte, vše začne dávat velký smysl.

Jakmile nastane tepelná změna, vyšlou tyto receptory elektrický signál do míchy, přes tzv. parabrachiální jádro a dál do mozkové části zvané POA – preoptic area, která už zařídí, aby tělo na změnu tepla zareagovalo. A to po stránce fyzické i emoční.

Mobilizace těla i mysli právě začíná

Signál v oblasti zvané POA totiž nekončí, ale pokračuje dál – musí zmobilizovat celé tělo i mysl, protože ví, že bude hic. Upozorní amygdalu (místo, kde se spouští reakce „boj nebo útěk“), ta aktivuje sympatický nervový systém, nadledvinky začnou vylučovat adrenalin, cévy se roztáhnou, začnete se potit, zvýší se srdeční tep i celkový proteklý objem krve.

Možná tak na začátku ucítíte touhu ze sauny utéct, ale právě teď se začínají dít velké věci.

Několik vědeckých studií poukázalo na fakt, že čím déle lidé navštěvují saunu, tím lepší je jejich zdraví, a rovněž je u nich menší pravděpodobnost, že zemřou v důsledku kardiovaskulárního onemocnění. A teď konkrétní čísla: jeden z výzkumů ukázal, že frekvence 2krát až 3krát týdně snižuje tuto pravděpodobnost o 27 %, při frekvenci 4krát a více to bylo dokonce o 50 %.

A to už stojí za zvážení…

Kolik stupňů a na jak dlouho?

Pokud vás teď napadá otázka, jaké další proměnné hrají v takto léčivém procesu roli, nenecháme vás čekat dlouho. Vědci upozorňují, že nezáleží na tom, zda je sauna „suchá” nebo „vlhká”, ale na teplotě a čase, který saunování věnujete: optimalizace zdraví nastává při teplotě 80 až 100 stupňů Celsia, a to v rozmezí od 5 do 20 minut. Což však ze hry vyřazuje některé infračervené sauny, které takové teploty nedosahují. Ve všech případech ale nezapomínejte na hydrataci: měli byste pít zhruba půl litru po každých 10 minutách v sauně.

A teď si představte steak na pánvi

Čtete dobře. Představte si, jak dáváte kus syrového masa na pánev – co udělá? Začne se stahovat, měnit barvu i konzistenci, zkrátka se „propéká“. A to přesně se s naším tělem stát nesmí, proto se při pobytu v sauně aktivují tzv. HSPs proteiny (proteiny teplotního šoku), které se postarají o to, aby mozek i tělo byly v pohodě.

Když začne blikat kontrolka stresu, jděte se zahřát

Jak jsme uvedli výše, neurony z oblasti POA způsobí, že nám najednou tepe srdce 100 až 150krát za minutu, tělem koluje více krve, roste hladina krevní plazmy… ale pozor, nastává také změna v hormonální produkci. Jeden z výzkumů ukázal, že pobyt v sauně při teplotě 90 až 91 stupňů v délce 12 minut (a ve čtyřech kolech po sobě) má významný na pokles hladiny kortizolu. Proto se sauna doporučuje také jako skvělý „antistres” nástroj, který vás především v zimních a jinak náročných obdobích pomůže držet nad vodou.

A aby toho nebylo málo, několik laboratorních experimentů poukázalo na možnost, že vystavování se přiměřenému vedru může být cestou k dlouhověkosti.

Poděkujte za to molekule FOX03

Během celého našeho života se geny zapínají a vypínají a naše DNA se v tomto procesu poškozuje – proto je potřeba, aby existovaly v našem těle reparační mechanismy. Tímto „genetickým automechanikem“ je molekula FOX03, u které se ukázalo, že při pravidelném saunování se její počet zvyšuje, což má zas na svědomí větší aktivaci reparačních mechanismů. Jednoduše řečeno: sauna vám dopřává pravidelný servis, díky němuž budete pravděpodobně na světě o něco déle.

Růstový hormon – více svalů, méně tuku

Seznam benefitů však ještě nekončí: vědci totiž přišli také na to, že při saunování se dramaticky zvyšuje hladina růstového hormonu, který stimuluje růst, reprodukci a regeneraci buněk, podporuje však také růst svalů a stará se o to, aby se vám v tělo neukládalo příliš tuku. Jak ale ukázala jedna studie, chcete-li saunu využít pro tyto účinky, měli byste chodit si sauny jednou týdně (popř. jednou za deset dnů), jelikož je-li frekvence vyšší, pak si tělo na teplotní šok zvykne a produkce růstového hormonu rapidně klesá.

Nálada a mentální zdraví

To, že saunování zahání chmury, asi není žádná novinka. Pravděpodobně jste už někdy slyšeli o endorfinech – je to kategorie molekul, které přirozeně vznikají v našem těle a vyplavují se jako reakce na určitý druh stresu (nemusí to být zrovna zkouška, ale třeba běh nebo sprchování studenou vodou). Jednoduše řečeno, zažíváte-li akutní nebo krátkodobý stres, aktivuje se endorfinový systém. Ten ale není jen o tom „cítit se dobře“, ale věřte, nebo ne, také o tom „cítit se pod psa.“ Pokud však vydržíte chvilku nepříjemných pocitů, odměnou vám budou pocity skvělé.

Za počáteční bolest dobrou náladu, zn. dlouhodobě

Proto je na čase, abyste se na závěr tohoto článku seznámili také s dynorfiny, které tyto počáteční nehezké pocity způsobují.

Ptáte se proč? Diskomfort, který při vstupu do sauny pocítíte a touha „musím odsud rychle vypadnout”, je způsobena právě jimi. Dynorfin se naváže na tzv. CAPA receptory a ty nám způsobí stresovou reakci. Ovšem pokud počáteční impulz „utéct“ vydržíte, začne se v těle zvyšovat počet receptorů s názvem „cítím se skvěle”, v důsledku čehož se roztáčí kolečko dobrého naladění a schopnosti vnímat věci dlouhodobě pozitivně. A to je skvělé, no ne?

Autorkou článku je Milena Toman.