Jedna pohroma za druhou aneb jak čelit dnešnímu světu pomocí moudrosti těla a mysli

Jak byste popsali svoje pocity z aktuálního světa? První slova, která vyvstanou na mysli mně, jsou nepředvídatelnost a hrozba. Po pandemické vlně nás totiž kromě vysněného oddechu potkává další zkouška, tentokrát však možná daleko intenzivnější. Nikoho pak zřejmě nemůže překvapit otázka…

Jak to všechno ustát a nepřijít o rozum?

Strach a úzkost začali pociťovat i ti, se kterými dřív „nic nehlo“ - náročnost posledních dvou let, završené válkou na Ukrajině, totiž nemá v 21. století obdoby. Skoro se zdá, jakoby na lidstvo padala jedna zkouška na druhou a my musíme přiznat, že na tohle jsme absolutně nepřipravení.

Nemáme věci ve své moci a zažíváme další zkušenost, kdy se dotýkáme hloubek nejistoty i samotného smyslu bytí. 

Existuje vůbec něco, co můžeme dělat, abychom i z takové zkoušky odešli posilněni?

Ukotvení aneb čas na stabilizaci své mysli i těla

Jestli pandemie otevřela nějaké důležité téma, pak to bylo duševní zdraví - válka je však v mnoha ohledech daleko náročnější. Člověk může mít pocit, že přichází o základní životní jistoty, o pocity bezpečí a je pro něj obtížné například dlouhodobě plánovat nebo se radovat. Není však úplně pravda, že nelze dělat nic - ještě pořád tu máme prostor na práci se svými strachy a nejistotami a na stabilizaci těla i mysli.

Práce s nejistotou a práce se strachem

Saki Santorelli, jeden ze zakladatelů Kliniky pro redukci stresu (která jako první začala používat techniky mindfulness jako terapeutickou metodu), ve své knize Neodvracej pohled píše:

 „Možná nic jako pevná půda pod nohama neexistuje. Možná přicházíme o velkou část života, když se snažíme si takové fiktivní místo vybudovat. Ve stovkách okamžiků, které nabízí den, týden, nebo celý rok, si udělejte prostor na to, abyste tuto představu pevnosti prozkoumali. Všimněte si, kolik času trávíte pokusy vytvořit si pocity trvalosti.”

Tyto řádky vystihují podstatnou část léčivé síly mindfulness (bdělé pozornosti), ve které se namísto hledání pevného místa a stability, naučíme přijímat naše strachy a nejistoty. 

“Plné uvědomování je odhalující a uzdravující. Všimněte si, že je možné se, při stálém uvědomování dechu, zastavit, vnímat strach a postarat se o něj.“

Neodvracet pohled od toho, čeho se nejvíc obáváme… Stačí to?

Paradoxní přístup, kdy se o strachy a nejistoty začneme starat, je důležitou částí psychologické péče o sebe sama. Bez práce s tělem to však půjde jen horko těžko. Tzv. ukotvení, které nám pomůže ustát nároky dnešní doby, potřebuje nejen silnou mysl, ale také fungující tělo. Proto je dobré věnovat stejnou péči duši i „skořápce“, která ji chrání. Bude-li slabá, nemůže ji chránit dobře.

Cvičení, dýchání a konkrétní tipy pro přežití

„Buď silný” a „Nedej se“ jsou sice fráze, které se pro těžkosti hodí, univerzálně se však použít nedají. Co do odolnosti: někomu bylo dáno do vínku více, někoho semele u zdánlivá maličkost. Vybudovat si arzenál vhodných strategií pro zvládání doby, kdy je „život samá pohroma“ ale rozhodně jde, a to například duševními a tělesnými cviky. Řadu z nich vám prozradí Radek Laci, o síle mindfulness, jejím velkém léčebném potenciálu a praktickém využití v životě zas Michal Dvořák.