Rozhovory
Těžké události se lidem dějí bez ohledu na pandemii
Jaké jsou příčiny duševních onemocnění a jak je umět poznat u svých blízkých a kamarádů? Za kým se vydat, pokud cítím, že nějakou pomoc potřebuji? Na to jsme se ptali neziskové organizace Loono, která se ve své kampani Dobré nitro věnuje problematice mentálního zdraví a jeho destigmatizaci.
V průběhu koronavirové krize stoupl výskyt duševních onemocnění z 20 na 30 %. Kdy a co přesně tohle způsobilo? Kde se na toto číslo přišlo?
Tento průzkum vzešel od Národního institutu duševního zdraví. Ti v roce 2017 uskutečnili průřezovou studii výskytu duševních onemocnění v dospělé české populaci na vzorku přesahujícím tři tisíce lidí.
V té době prožívalo běžné duševní onemocnění (deprese, úzkosti či poruchy chování způsobené zneužíváním alkoholu) až 20 % všech dospělých. Tým kolem Petra Winklera potom studii opakoval v souvislosti s pandemií a prvním lockdownem v květnu 2020, kdy zjistil významný nárůst těchto onemocnění.
Třetí vlnu studie uskutečnil stejný tým také v listopadu 2020. Zde se potvrdilo, že oproti první vlně výskyt duševních onemocnění mírně narostl a nyní jej prožívá každý třetí dospělý. Zvláště mladí dospělí, kteří v důsledku pandemie např. přišli o práci, museli si zkrátit úvazek apod.
A ačkoliv tu máme jakéhosi viníka (pandemii, lockdown, nejistotu), liší se vlastně příčina vzniku duševních onemocnění u jednotlivých lidí? Je možné, že pandemie vlastně jen někomu dala tu poslední kapku v problému, který už třeba existoval?
Pandemie určitě výskyt duševních onemocnění umocnila. Příčinou často bývá nejistota, co bude dál, ztráta příjmu, ale také izolace. Nelze však s jistotou říci, zda nově zachycené duševní choroby měly jako spouštěč právě pandemii. Těžké události (jako např. rozvod nebo ztráta blízkého) se lidem dějí bez ohledu na pandemii.
Jak se může duševní onemocnění projevovat? Lidé si totiž často myslí, že duševně nemocní jsou jen nesvéprávní blázni, co patří někam do ústavu pod zámek.
Duševních onemocnění je celá řada, stejně tak příznaků, kterými se mohou projevovat. Mezi nejčastější patří neurotické a stresové poruchy, jejichž zástupcem je obvykle úzkostná porucha.
Ta se projevuje nadměrným strachem a úzkostí z možného budoucího nebezpečí. Zvláštní forma úzkostné poruchy se nazývá panická ataka. Je to stav, který může trvat 5-20 minut a projevuje se náhle vzniklou úzkostí bez příčiny, která je doprovázena bušením srdce, pocením a nebo také nevolností.
Mezi další pak patří poruchy nálady, například deprese, které se projevují většinou pokleslou náladou, nespavostí nebo nadměrnou spavostí, nechutenstvím ale také ztrátou zájmu o okolí.
Nezapomínejme ale ani na závislosti, jejichž hlavním znakem je touha po látce nebo dané činnosti tzv. craving, ztráta kontroly a zvyšování dávky. Závislý ztrácí zájem o okolí vůči dané droze a v užívání pokračuje, přestože existují viditelné známky, že užívání škodí jeho zdraví. Absence dané látky nebo činnosti se projevuje tělesným odvykacím stavem, který je charakterizovaný úzkostí, nervozitou, pocením, třesem nebo bolestmi hlavy a břicha.
Ani náš výčet zde určitě není kompletní. V kampani Dobré nitro proto upozorňujeme na to, že pokud je cokoliv v nepořádku, neváhejte a navštivte lékaře.
Jak mohu duševní nepohodu poznat na sobě nebo na někom dalším? Má to nějaké příznaky? A jak takovému člověku mohu nejlépe pomoci, aby se necítil tak nekomfortně? Lze to vůbec zobecnit?
Je to hodně individuální. Nicméně obecně lze říci, že v takových případech, kdy se necítím dlouhodobě dobře, netěší mě např. to, co mne dříve těšilo, nebo se naopak obávám něčeho, čeho jsem se dříve neobával. Pomoc by měl člověk určitě hledat okamžitě, pokud má pochmurné a úzkostné myšlenky, které vyúsťují až k myšlenkám na sebevraždu. To je ale velmi zjednodušující odpověď a realita je mnohem komplexnější.
Druhého člověka lze podpořit, naslouchat mu, vyjádřit pochopení. Pokud je to vážnější stav, doporučit mu vyhledat odborníka nebo mu nabídnout, že ho k odborníkovi doprovodíte.
Tohle bude asi těžké zodpovědět. Ale jak rozeznat člověka, který je spíš chvilkově otrávený nebo naštvaný, od toho, co trpí třeba úzkostmi a není kvůli tomu schopen prakticky nic dělat? Mají sami pacienti problém poznat, co se s nimi děje? Jak k takovým lidem přistupovat?
Toto musí posoudit odborník, to nelze definovat a identifikovat jako laik. Nicméně je potřeba vždy s člověkem mluvit a ptát se, co se děje, co ho trápí apod. Ať zase někoho neonálepkujeme laicky jako pacienta s diagnózu XY, přitom je smutný/naštvaný/přepadlý z toho, že mu někdo blízký vážně onemocněl. Základ je s lidmi mluvit a nedomnívat se :-).
Co když trpím úzkostmi nebo panickými stavy. Nebo když mám prostě strach a potřebuju si popovídat s někým, kdo mi porozumí a třeba pomůže. Za kým mohu jít? Jaký je rozdíl mezi psychiatrem, psychologem, psychoterapeutem nebo koučem?
Pokud si nevíte rady, navštivte svého praktického lékaře. I on vám může pomoci, případně doporučí odborníka dle vašich potřeb. Může doporučit návštěvu psychiatra, lékaře. Ten jako jediný ze všech odborníků může předepisovat léky. K psychiatrovi ovšem můžete přijít i bez doporučení praktika.
Praktický lékař vám také může doporučit psychoterapeuta. Někteří spolupracují s pojišťovnami, u jiných je nutné si sezení uhradit. Psychoterapeut může být kdokoliv, kdo absolvuje psychoterapeutický výcvik a je členem české asociace psychoterapeutů a jak název napovídá, léčí především pomocí psychoterapie.
Kouč je absolvent koučovacího výcviku a zaměřuje se především na motivaci a zlepšení výkonu – nejčastěji v profesním životě. Duševní onemocnění typicky deprese nebo úzkosti mohou vyžadovat spolupráci psychoterapeuta i psychiatra, je to hodně individuální.
Duševní onemocnění jakéhokoliv typu může postihnout každého z nás. Existuje pro to obecně nějaká prevence? Co všechno můžeme udělat pro to, abychom si zachovali duševní zdraví?
- Dostatek spánku (minimálně 7-9 hodin)
- Vyvážená a zdravá strava
- Pravidelný pohyb případně relaxační cvičení
- Správné hospodaření s časem
- Práce se stresem
Může nedostatek spánku či pohybu nebo třeba špatná strava způsobit duševní onemocnění samo o sobě, bez další příčiny? Děje se to?
Přímo takto se to říct nedá. U velké části duševních poruch přímou příčinu neznáme, nebo naopak existuje mnoho teorií. Známe ovšem rizikové faktory, které zvyšují pravděpodobnost, že onemocnění vznikne. Většinou jde o kombinaci genetické vlohy a vlivu prostředí.
Znamená to tedy, že pacienti s duševním onemocněním buď nekvalitně spí, špatně se stravují, hodně se stresují nebo se málo hýbou? Lze to takhle zobecnit?
Rizikovými faktory vzniku duševních onemocnění je obecně kombinace genetické predispozice (vlohy) v kombinaci s vlivem životního prostředí. Vliv může mít samozřejmě i špatná životospráva. Všechny tyto faktory mohou vést například k obezitě, která má vliv nejen na náš kardiovaskulární systém ale i na duševní zdraví. Věděli jste, že obézní lidé mají riziko vzniku deprese o 55 % vyšší než zdravý jedinec?
Existují nějaká obecná doporučení, jak lze s jakýmkoliv duševním onemocněním bojovat, pokud si nechceme najít odborníka nebo na to nemáme čas a prostor? Pokud se třeba bavíme o matce se 2 dětmi, která bydlí na venkově, trpí úzkostnou poruchou. Dá se vůbec takovým lidem pomoci?’
Vždy doporučujeme vyhledat odborníka. Když se obtíže podcení, může to vyústit v mnohem vážnější problém. I žena na vesnici by si měla dokázat najít čas na sebe a dojet do nějakého bližšího města za odborníkem. Navíc v dnešní době už lze např. psychoterapii praktikovat on-line přes skype, což by mohlo být pro takový případ řešení. V akutních případech může pomoci krizová telefonická linka (např. Linka důvěry).
Co stojí za myšlenkou kampaně Dobré nitro? Co je jejím cílem a kdo všechno s vámi spolupracuje?
Kampaň spouštíme právě v době, kdy dostává naše nitro opravdu nejvíc zabrat s cílem pomoci všem, kteří si něčím takovým procházejí. Chceme veřejnosti ukázat, jaké možnosti pomoci lze využít, ale především, že je to v pořádku si o ní říct. Spolupracujeme s psychology, psychoterapeuty ale i psychiatry.
V rámci workshopů a webinářů Dobré nitro si budeme s účastníky povídat o tom, co je to duševní zdraví, co všechno pod něj spadá a čím může naše duše onemocnět. Projdeme si nejčastější příznaky duševních chorob a vysvětlíme, kam se obrátit, pokud je zpozorují na sobě či někom ze svých blízkých. Vysvětlíme rozdíl mezi jednotlivými odborníky na duševní zdraví a jak a kdy je vyhledat. Přiblížíme si také co se děje na psychoterapii. Nezapomeneme ale ani na to, jak duševním onemocněním aktivně předcházet. A co se samotných typů chorob týče, nejvíce se zaměříme na různé depresivní a úzkostné syndromy, Alzheimerovu nemoc či syndrom vyhoření.
Věnovat se budeme i podtématům, jako jsou závislosti, zdravý spánek a spánková hygiena, či poruchy příjmu potravy a jejich prevence. V panelových diskuzích s odborníky se pak podrobněji zaměříme na jednotlivé nemoci, jako jsou obsedantně kompulzivní porucha, ADHD nebo jak zvládat panickou ataku, úzkosti a fobie. Díky našim partnerům pak můžeme do péče o zaměstnance doporučit i o online psychoterapie.
Komu všemu můžete pomoci a kdo se na vás může obrátit?
Obrátit se na nás může opravdu kdokoliv – jednotlivec, škola i firma s jakoukoliv otázkou. Rádi jim poradíme, co dělat nebo na koho se obrátit. Informace a také odpovědi na otázky můžete získat i při poslechu našeho podcastu, kam si zveme odborníky na nejrůznější témata. Máte trable se spánkem? Poslechněte si podcast na téma nespavost s naší školitelkou Štěpánkou a panem profesorem Karlem Šonkem.
Lze vás nějak podpořit? Na co pak peníze jdou?
Firmy náš mohou podpořit tím, že si objednají jednotlivé vzdělávací aktivity pro své zaměstnance ať už se jedná o webináře či e-learningová videa. Díky jednomu školení pro firmu pak budeme navíc moci uspořádat 2 školení ve školách, které si často nemohou dovolit pokrýt s ním spojené náklady.
Velice vděční budeme však i za podporu finanční, která nám pomůže pokrýt náklady spojené s vývojem a provozem kampaně, stejně jako s provozem Loono jako takového. Firmy tak mohou dát dar či se stát sponzorem.
Jednotlivci nás pak mohou podpořit nákupem speciální edice merchandisingu na charitativním e-shopu nebo příspěvkem skrze platformu Darujme.cz, kde má Loono hned několik výzev.
Na co se můžeme těšit v nejbližší době a co by nás rozhodně nemělo minout?
Na našich sociální sítích budou postupně přibývat informace jak pečovat o duševní zdraví a mít tak dobré nitro. Stejně tak uspořádáme i veřejné webináře. Duševnímu zdraví se nadále věnujeme i v našich podcastech a těšit se můžete i na veřejné online debaty s odborníky například na téma závislosti, kde může veřejnost odborníkům pokládat dotazy.