Nutriční terapeut vs. výživový poradce: Jaké jsou hlavní rozdíly?

Zelené smoothie s chia semínky, motivační citát a hezká fotka k tomu. Jestliže aspoň někdy zabloudíte na Instagram, pak na vás určitě tento typ příspěvků zaútočí. Jenže ne každý, kdo umí nakrájet ovoce a udělat z ovesných vloček fotogenickou mňamku, rozumí jídlu. Od koho ale vlastně informace brát a jak se ve všech těch odbornících na výživu vyznat?

Nutriční terapeut

Nutriční terapeut je jedinec, který vystudoval nejméně tříletý univerzitní bakalářský program pro přípravu nutričních terapeutů nebo tříleté studium – diplomovaný nutriční terapeut – na vyšší odborné škole. Nutriční terapeut s bakalářským titulem se může dál specializovat, a to studiem magisterského oboru – výživa dospělých a dětí, který lze v Česku studovat na Karlově univerzitě v Praze a na Masarykově univerzitě v Brně.

První podmínku, kvalifikační a specializační studium, tedy máme. 

Jakmile se člověk stane nutričním terapeutem, stává se dle zákona č. 96/2004 Sb. nelékařským zdravotnickým pracovníkem, který první tři roky pracuje pod odborným dohledem a navíc: musí se zavázat k celoživotnímu vzdělávání v oblasti výživy. Jednoduše řečeno: musí být neustále v obraze, nezamrznout a sledovat aktuální výzkumy a metody. 

Už teď je vám asi jasné, že nutričním terapeutem se člověk nestane přes noc. 

Následné možnosti, kde najde nutriční terapeut uplatnění, jsou velmi pestré – nutriční terapeuté pracují například ve Státním zdravotním ústavu, na „hygienách”, odděleních léčebné výživy v nemocnicích, podílejí se na tvorbě projektů a kampaní pro školy a veřejnost, někteří z nich preferují potravinářské podniky, popřípadě si otevřou vlastní poradnu či ambulanci pro veřejnost. 

Teď na scénu nastupuje výživový poradce, kterého často mylně s nutričním terapeutem veřejnost zaměňuje, takže pozor:

Výživový poradce v Česku může být kdokoliv:

Kdo si osvojil znalosti v oblasti výživy a poskytuje poradenství v této oblasti. Výživový poradce nemusí mít vysokoškolské vzdělání, avšak může získat kvalifikaci prostřednictvím různých kurzů nebo školení.

Nebo:

Kdo si zřídí živnostenský list (tzn. pokud chce být v současnosti kdokoli výživovým poradcem, tak bohužel nemusí mít vzdělání vůbec žádné).

Zatímco nutriční terapeuti mohou poskytovat diagnostické a terapeutické služby a pracovat s lidmi, kteří mají zdravotní potíže spojené s výživou a metabolismem, výživoví poradci se obvykle soustředí na prevenci nemocí a zlepšení celkového zdraví a životního stylu svých klientů.

Výživový poradce

Co se týče výživového poradenství, vydá-li se jedinec „poctivější” cestou (a bude chtít svým klientům prokázat, že má dostatečné vzdělání), pak se přihlásí na akreditovaný kurz, jehož délka i náplň je od října roku 2022 „přísnější”, což platí i pro závěrečnou zkoušku, která nově musí probíhat u autorizované osoby podle pravidel Národní soustavy kvalifikací.

(Přísnější forma kurzu a zkouška se zavedla z toho důvodu, že se připravuje půda pro legislativní změnu – aby se v budoucnu nestával poradcem kdokoliv, ale pouze jedinec s akreditovaným kurzem a na něm vázanou živností.

Kurzy na výživového poradce obvykle obsahují teoretickou a praktickou část. Teoretická část zahrnuje výživu, anatomii, fyziologii, biochemii, hygienu, dietetiku a psychologii. Praktická část se obvykle zaměřuje na výživové plánování, nácvik konzultace s klienty a vedení dokumentace.

K získání certifikátu „výživový poradce” je nutné obhájit závěrečnou práci na výživové téma, složit písemnou zkoušku formou testu a obhájit praktickou zkoušku v podobě modelové kazuistiky klienta (sestavení jídelníčku). „Odchodit” musí budoucí poradce celkem 150 hodin.

Tuto podmínku vybojovali „poctiví” výživoví poradci, a to aby před odbornou veřejností dokázali, že musí projít nějakým sítem a něco se naučit. V Česku se totiž ve skutečnosti výživovým poradcem může stát prakticky kdokoliv velmi rychle. Jak to?

Výživové poradenství je zařazeno do volné, nikoliv vázané, živnosti, a tak se reálně výživovým poradcem může stát kdokoliv, kdo si na tuto činnost zařídí živnost. Vzhledem k tomu, že se tak ale dostává obor výživového poradenství terčem kritiky, usilují „poctiví a vzdělání” výživoví poradci o legislativní změnu: aby se výživové poradenství stalo živností vázanou, to jest, aby podmínkou jejího výkonu byla dostatečná kvalifikace. 

To by ale vyžadovalo změnu také živnostenského zákona, k čemuž prozatím nedošlo. Nicméně základy (spojené s náročnější formou kurzů) jsou položeny, takže nyní se jen čeká na úsvit politické vůle.

Co to znamená pro vás

Situace s nutričními terapeuty je vcelku jasná, ovšem jak jsme viděli, s výživovými poradci je to malinko složitější. Pro vás to znamená jediné: vždy si osobu, kterou budete žádat o radu, důkladně proklepněte. Existují kurzy, které skutečně připraví půdu pro to, aby vám mohl někdo radit, bohužel je ale také řada kurzů a jedinců, jež jsou ve srovnání s jinými poradci či terapeuty maskovanými amatéry.